Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PTÁCI: Hrdlička - můj největší kamarád - 3. Čikitka roste a zabydluje se u nás (Otmar Němec)
 
22.9.
Opět dovolená (M.Šmídová)
21.9.
Kočky a já - Odchycená Ťapinka - 10. část (Markéta Matějková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Opět dovolená

Freddy - koupání (15 kB) Tentokrát to byla dovolená mé sestry, jejího manžela a syna. Na dovolenou odjeli na Krétu, kde byli již po třetí, protože se jim tam moc líbí. Na nás zůstala péče o jejich zvířátka.

Nestarali jsme se ale sami. Bílého peršana Fredíka dali k naší matce. Tam jsem občas zašla, kocourkovi očistila očíčka, pročísla jeho krásnou dlouhou srst, také dcera tam někdy přišla, ale v podstatě péči o něho zvládla matka sama. Je to klidné a mírné zvíře, většinu času prospal.
Na jejich chatu jsme jezdili krmit kočičku Pepinku, srnečka Lojzu, ježečka a všechny ptáčky z okolí. Tam jsme se střídali v ježdění s jejich sousedem, synem sestřenice. Ptáčkům jsme naplnili krmítka, Pepince misky, ježečkovi také misku a zavolali téměř krotkého Lojzu. Ten zřejmě již z povzdálí sledoval jak mu krájíme chleba do krmítka a hned po našem odchodu se přišel najíst.
Kolem sice spousta zelené pastvy, ale chleba je pro něho asi pochoutka :-), na kterou je od sestry zvyklý.
Sestra s rodinou si zatím užívala krásné slunné dny na Krétě. A samozřejmě, jak jinak, staráním se o místní kočičky. Je jich tam opravdu spousta. U hotelu byly dvě a obě měly krásná koťátka. Jedna měla jedno koťátko a druhá kočička měla koťátka dvě, kocourka a kočičku.
Koťátka byla moc roztomilá, spolu si hrála, spinkala a rozvalovala se na sluníčku. Sestra je krmila a všichni tři včetně syna a manžela si je moc oblíbili.
Sestřička a bratříček (18 kB)
Poslední den, kdy už se chystali k odjezdu, a ještě se posadili na chvíli na balkon aby se potěšili naposledy pohledem na moře, tak kolem projíždělo auto a bohužel, malý kocourek vběhl přímo pod jeho kola :-(((.
Střetu se již nedalo zabránit. Auto zastavilo a řidič se spolujezdcem se moc omlouvali majitelce hotelu, které patřily i kočičky a která hned vyběhla ven. Kocourka hladila, ale asi mu už nebylo pomoci.
Nechala ho ležet u silnice. Sestra z toho byla moc smutná a dlouho nemohla usnout. Nakonec se jí usnout podařilo, ve tři hodiny v noci se však probudila a zjistila, že syn není v pokoji...
Polekala se a vyběhla ven, běhala vystrašená po okolí a syna s manželem hledali. Našli ho sedět na pláži, s mrtvým kocourkem v náručí. Nechtěl se nechat přesvědčit, že je skutečně mrtvý a stále opakoval, že kocourek určitě obživne...
Nakonec se přeci jen nechal přesvědčit o tom, že je potřeba kocourka pohřbít a tak ho uložili do země a udělali mu malou mohylu z kamenů. Jenom jejich syn stále opakoval, že nemá rád Řeky a přitom v autě seděli Angličané a opravdu za střet s kocourkem nemohli :-/.
Těžko se se smrtí kocourka smířil. Zdálo se mi jeho jednání podivné, říkala jsem si, že je přecitlivělý, ale pak jsem si vzpomněla na to, co mi vyprávěla moje kamarádka, lékařka.
Kočky - Kréta (20 kB)
V té době její syn studoval také medicínu. Doma měli již několik let želvičku, kterou měli všichni rádi. Želvička však jednoho dne přestala jíst a tak s ní navštívili veterináře. Ten podle pravdy přiznal, že plazům příliš nerozumí a doporučil jim odborníka přes plazi. K němu se se želvičkou odebrali.
Pan doktor želvičku prohlédl, usoudil, že jí asi nic není a pinzetou ji nakrmil.
Želvička po příchodu domů zemřela.
Nebylo nejlepší řešení zvíře násilím nakrmit, pokud želvička nejedla, asi byla nemocná. Od "odborníka" přes plazy to nebylo příliš rozumné. To je ale jiná věc. Vyprávím to proto, že syn mé kamarádky, student medicíny, reagoval stejně jako můj synovec.
Také nechtěl želvičku nikomu dát a tvrdil, že možná ještě obživne. Asi je to normální reakce. Nikdo se nemůže hned smířit s tím, že mu ten koho měl rád, ať člověk nebo zvíře, odešel navždy.

M.Šmídová          
 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Opuštěné kočky ze Slovenska mají svůj web!,
Nakoľko situácia s útulkovými a opustenými mačkami na Slovensku je neúnosná, pár nadšencov sa rozhodlo spustiť projekt na propagáciu týchto krásnych šelmičiek. Na adrese www.mackysos.czweb.org nájdete aktuálnu ponuku mačiek zo slovenských útulkov. Okrem charakteristík a fotiek útulkových zverencov nájdete na týchto stránkach prehµad slovenských mačacích útulkov, diskusné fórum, kde si možete vymieňať rady a skúsenosti ohµadne mačiek s rovnako .postihnutými. návštevníkmi stránok a články, ktoré sa vám budú snažiť poradiť, ako spokojne nažívať so svojim chlpatým spoločníkom. Dalšie informácie.
PSOZ potřebuje silné muže!
Silné muže, finanční prostředky a majitele pro kočky - to je to, co teď nejvíce potřebuje Pražský spolek ochránců zvířat. Silní muži (a finance) jsou potřeba na stavební úpravy prostor, které PSOZ získal od Prahy 8 pro nový útulek (o staré prostory na v Radlické ulici spolek bohužel příšel). Pokud chcete pomoci kočkám získat střechu nad hlavou, přihlašte se na brigádu na emailu psoz@seznam.cz.
Koťátka z východočeského kraje hledají nový domov!
Nový domov u zodpovědných lidí hledá šest koťat, která v ponděli kdosi pohodil na silnici ve východočeském kraji. Koťata jsou zhruba měsíc stará, v dobré kondici. Jsou zvyklá na lidskou i kočičí společnost. Fotografie koťat. Kontakt - tel. 604834932 (dovoz koťat v okolí Hradce Králové možný).
Prosím všechny znalce o radu !!!
Před dvěma měsíci (nebo je to ještě dýl? Ani to nechci počítat.) od nás odešel Mr. Zrzavý. Pětiletý nekastrovaný kocour, který k nám přišel jako dvouměsíční kotě se sestrou Mínou. Byli na sebe neuvěřitelně zvyklí a nebyli sami. Když Zrzavý zmizel, Mína chodila jako tělo bez duše. Moc naříkala a ani po dvou měsících to nebyla ona. Tak jsme přinesli domů malého bezdomovce. Těžko odhadnout snad 2-3 měsíce starého. Je dost hubený. Ale velmi komunikativní a mazlivý. Ani čistota mu nedělá problémy. Ale Mína. Bydlíme v přízemí a kočky mají klip-klap okénko. Mína byla první noc před domem v "hlídací boudě pro kočky". Ráno jsem ji zavolala a ona přiběhla oknem. Vzala jsem ji do náruče, hladila a ona výhružně sičela na mrně. Nakonec mne kousla (to neudělala ani při nejbolestivějším zákroku) a utekla ven. Snažili jsme se je seznámit na dvoře, ale Mína se chová stále odmítavě. Doufala jsem, že pětiletá kočka příjme malinké kotě bez větších problémů, ale... Máte někdo zkušenosti??? Je naděje, že se to zlomí??? Co pro to máme udělat??? Děkuji za sebemenší radu, kterou posílejte Dumce. Děkuji Zdena Knotková
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci