Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Tajná skrýš (Pavel Steiner)
 
25.1.
Ztráta Aninky / Šťastné návraty (M.Šmídová)
6.1.
(Po)vánoční dopis (Renata z Pardubic)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Ztráta Aninky

Dumka u Barunčiny stavby - 'Jičína' (13 kB) Po delší odmlce se zase konečně dostávám k tomu, abych napsala něco o našich kočičkách. Bohužel poslední událost není radostná :-/.

Na Nový rok 1.1.2005 v odpoledních hodinách Aninka odešla na svou obvyklou procházku po okolí a už se nevrátila. V poledne se ještě najedla a od té doby jsem ji už neviděla.
Je to téměř rok, co takto zmizela na týden. Bylo to přesně 29.1.2004. Po týdnu se ale sama objevila bez známek jakéhokoliv strádání.
Stále jsem se utěšovala, že se opět vrátí. V sobotu však uplynul již týden a Aninka se neobjevila. Začínám pozbývat naději. Všude v okolí jsme ji hledali bez jakéhokoliv výsledku. Po Anince jakoby se slehla zem. Aninka byla přitom velice opatrná, cizích lidí se bála a před každým se raději utekla schovat.
Chytit se nenechala ani ode mne. S velkými obtížemi se mi podařilo ji odchytit v listopadu, kdy bylo třeba s ní jít na pravidelné očkování. O odchyt jsem se pokoušela tři neděle, než se mi to konečně podařilo. Skoro jsem to vzdala. Podezírala jsem ji, že mi čte myšlenky. Vždy, když jsem přišla z práce s pevným rozhodnutím, že dnes je ten pravý den na návštěvu veterináře, tak Aninka byla hodně ostražitá a chytit se nedala.
Dumka pozoruje Barunčinu stavbu 'Jičína' maskovaná (10 kB)
Naopak, v den, kdy jsme měli vstupenky do divadla a na veterinu jsme tudíž nemohli, tak se Aninka nechala pochovat a pomazlit. Nakonec se však odchyt po velkém úsilí podařil a Aninka byla zdárně oočkovaná.
Zkoušela jsem ji po návratu z veteriny nechat doma, ale dobývala se vehementně ven a žalostně mňoukala. Nakonec jsem podlehla a Aninku zase pustila ven. Měla jsem jen strach, zda na mě nezanevřela. Ale to se nestalo, na zavolání chodila jako dříve a občas se ode mne nechala pohladit.
Podivné ale bylo, že než se ztratila, tak na jedno krmení přišla místo večer až o půlnoci a jedno krmení vynechala úplně. To se předtím nikdy nestalo. Jakoby se začala toulat.
Protože je období, kdy kočky mají nejsilnější říje, domnívala jsem se, že je někde, i přesto, že je kastrovaná, s nějakým kocourem. Nyní už ale ztrácím naději, že se mi ještě vrátí.
Moc mi chybí.
Dumka zalehla a pobořila Barunčinu stavbu 'Jičína' (12 kB)
Byla to ona, která mě vítala při mém příchodu domu. Stála už za dveřmi do chodby domu a mňoukala na pozdrav. Celou cestu po schodech k našim dveřím mi stále něco vyprávěla. Byla to hodně upovídaná kočička. Vyčítám si, že jsem ji nepřinutila zůstat doma.
U Ajdičky se mi to podařilo. Asi týden doma vždy v noci naříkala. Vydrželi jsem to a Ajda je nyní dokonalá domácí kočka. Naprosto bezproblémová, klidná, pohodová a úzkostlivě čistotná. Mám pocit, že se jí po jejím volném životě venku vůbec nestýská. Hodně toho prospí, dobře baští (je skoro tlustá), občas si trochu pohraje s různi kočičími hračkami, které mají stále k dispozici a někdy se vzájemně proženou s Wanilkou.
Wanilka je pořád takový malý neposeda. Je stále hodně droboučká. Dobře ale baští a hubená také není. Je to prostě malá kočička. Damián se snad svých neduhů, které ho v pravidelných intervalech od léta trápily, také konečně zbavil. V listopadu oslavil úctyhodných 15 let v dobré kondici. Čím je starší, tím mi připadá roztomilejší. Chce se stále mazlit. Jen při česání je to stále ten starý vztekloun.
Pepíček s Amíčkem jsou pořád dobří kamarádi. Oba jsou také v docela dobré kondici. Pepíčkovi bude čtrnáct a Amíčkovi dvanáct let. Mám sice pocit, že Amíček už hodně špatně vidí, ale protože se pohybuje ve známém prostředí, tak mu to moc nevadí.
To je tak asi vše o našich kočičkách. Po Anince se mi bude moc stýskat :-(.

10. ledna 2005


Šťastné návraty

Ano, tak by se mohl jmenovat můj kratičký příspěvek, který navazuje na moje včerejší povídání, při jehož psaní jsem byla ale ještě moc smutná. V skrytu duše jsem ale stále ještě věřila, že se Aninka vrátí. A dnes se opravdu v jednu hodinu v noci 11.1.2005 vrátila.

Třikrát hurá.
Dumka zalehla a pobořila Barunčinu stavbu 'Jičína' (14 kB)
Tentokrát byla pryč 11 dnů. Přišla špinavá jako by prolézala komínem, úplný kominík. Je dost vyděšená, takže je ještě větší plašan než dřív. Ale jinak na ní není nic vidět, žádná zranění, ani mi nepřijde hubenější. Je pořád docela baculatá.
Záhadou je, kde po celou tu dobu byla. Podobné to bylo minulý rok. Škoda, že jí nerozumím. Povídá mi toho vždy dost. Takže je vše zase tak jak má být.
Aninka je doma a my z toho máme obrovskou radost.
Asi jsem ji přivolala tím, že jsem včera začala všude rozesílat zprávu o jejím ztracení a po okolí vylepovat ceduličky. To samé bylo minulý rok. Jakmile jsme si připravily cedulky o ztrátě Aninky, tak se druhý den objevila. V to jsem včera, při psaní cedulek doufala a také se mi to splnilo.
Skoro čára a kouzla. Doufám, že se dostatečně poučila a toulat se už nebude i když si myslím, že daleko být nemohla. Spíše omylem někde zavřená, nebo někam zapadla a trvalo jí dlouho, než se ze svého nedobrovolného úkrytu dostala.

11. ledna 2005

M.Šmídová          

P.S.: Dnešní příběh se šťastným koncem jsem doplnil obrázky Dumky, které jsem vyfotil, když "obcházela" Barunce její městečko z dřevěných kostek - Jičín (domov Runcajsův) a poté ho "zalehla". Ferda
P.P.S.: Ve svém povídání Vás paní Crossette vyzvala: Nezapomeňte Dumce napsat, proč jste své miláčky pojmenovali tak, jak se teď jmenují. Já se na ta povídání moc těším, byť se může zdát, že vznik jména je nasnadě... Ferda

Upozorňuji čtenáře Dumky, že Dumka v týdnu od 11. do 15.ledna 2005 nevycházela - jeli jsme na hory :-). Po horách nás (mne také) skolila nemoc a tak jsem se po večerech a nocích místo výroby Dumky pokoušel léčit...
Pro čtenáře (hlavně ty novější)  zde byla útěcha v podobě archivů z let 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a letošní - 2005 a samozřejmě i čas pro zasílání Vašich příspěvků pro Dumku :-) - už skoro žádné Vaše povídání nemám :-(
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Pomůžete útulku zaplatit léčení nalezeného kocoura?
Azyl pro opuštěné kočky Lucky, který se stará o nalezené, zraněné a v minulosti týrané kočičky na Litoměřicku, potřebuje pomoci s úhradou veterinárního ošetření kocoura Montyho. Kocour byl nalezen ve velmi špatném stavu, dosavadní léčení a operace rozpadajících se dásní stály skoro 9 tisíc. Pomůžete? Číslo účtu je 1005659319/0800, variabilní symbol na pomoc Montymu 66689. Podrobnosti. Příspěvky jsou odečitatelné z daňového základu. Jména dárců a zaslané částky budou zveřejněny na Kočky-online.cz. Zuzana S.Fenclova
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci