Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  KYTIČKY: Když se barvy schovávají aneb Orchis anatolica vzácně jinak - orchideje 17 (Lumír O.Hanuš)
 
5.4.
Jak jsme přišli k naší Išince (Alena)
24.3.
Travička zelená... ! (Marie Crossette)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Jak jsme přišli k naší Išince

Koťátka Ragdoll v den narození (6 kB) Bydlíme v rodinném domku na vesnici a k takovému domku prostě patří kočka. Koček je hodně, ale když se rozhodnete si jí pořídit, najednou není kde. Všichni naši známí v té době měli kočiny udané nebo neměli koťátka.

Tehdy jsme se rozhodli k odchytu některého divokého koťátka v nedalekém městě. Po nějaké době se nám to povedlo a odchytli jsme dvě divoká mourovatá koťátka. Přinesli jsme je domů a začalo ochočování :-). Koťátka přijala za vděk útulnou kotelnou a miskou plnou granulek, ale příliš mazlivá se nestala :-(. Ovšem pak přišel podzim a sním koťátka zmizela :-(((.
Pro vysvětlení, v naší vesnici nejsou ani toulavé ani přemnožené kočky. Ovšem jsou zde lidé, kteří na podzim hodně vykrmují myši různými granulkami, které když sní a pak se nechají sníst kočkou, pomstí se i kočině, která je snědla :-(, protože se neotráví jen myška, ale i kočina :-(((.
Naše Išinka se sourozenci u maminky a tatínka (15 kB)
Na jaře jsme si pořídily koťátka nová. Vyrostli z nich krásné kočiny, ale opět nevydrželi déle než jeden až dva roky :-(. A tak to šlo pořád dokola několik let. Bylo nám z toho smutno :-(((.
Zkoušela jsem některá koťátka ochočit tak, aby si zvykla být doma, ale nebylo to k tomu. Koťátka, která se narodila venku jako svobodná se těžko předělávají na kočičky domácí. A navíc jsme měli poslední dobu koťátka s nějakého divokého rodu, že šplhala po záclonách (do slova a do písmene :-)).
Bylo nám moc líto, že vždycky, když jsme si vychovali koťátko do kočičky, do které jsme se zamilovali, odešla.
Tak jsem jednoho dne sedla k internetu a objevila jsem něco, až mě z toho přešel dech: objevila jsem plemeno Ragdoll !!! Našla jsem spojení na chovatelku a usmlouvala manžela, aby jí zavolal.
Išinka v posteli mého manžela - takhle spolu spíme vždy, když manžel vstává dřív než my (12 kB)
Byl to tah, protože manžel nebyl nadšen plánem mít doma „kočku“, když máme plný dům i zahradu zvířat, a proto měl volat on, protože když to domluví on, nebude moct v budoucnu hubovat :-).
Tak zavolal.
Po tom, co se dozvěděl cenu, jsem myslela, že ho budu omývat, hovor rychle ukončil.
Nevím, jak se pohybuje cena Ragdollů dnes, ale před rokem to bylo 25 000,- za chovnou čičinu a 12 500,- za mazlíčka (povinnost do roka vykastrovat).
Tudíž začala druhá etapa: etapa přesvědčování. Prostě jsem přesvědčila svého muže a děti, že to je kočička, bez které nemůže naše rodina být a moc bych si ji přála k vánocům :-).
Ani děti, ani manžel se netvářili nijak nadšeně, ale nakonec mému přesvědčování podlehli. Tudíž jsme opět volali chovatelce a koťátko objednali.
Koťátko ale bylo teprve v očekávání, takže jsme si museli počkat 14 dní, něž se narodilo a 3 měsíce, něž vyrostlo. Mezitím jsme se byli na to naše podívat.
Bylo to poprvé, co jsem se setkala s Ragdollama. Bylo to něco úžasného. Sotva jsme vešli do dveří, domácí mě podali svého kocoura (asi osmi kilového) do náručí, a on se nechal chovat. Nepoškrabal mě, neutíkal.
A koťátka, to bylo hemžení :-). Pomazlili jsme to své, vymysleli mu jméno a museli odjet domů počkat, až nám doroste.
Konečně přišel den „D“, kdy jsme si své koťátko mohli přivést domů. Vybavená vědomostmi z Dumky, jsem koťátku zařídila, co se dalo. Takže když konečně dorazilo, mělo vše nachystané jak pro princátko :-).
Z článků jsem pochopila, že kupovat pelíšek nemá smysl, a musím dát za pravdu, protože nejlepší pelíšek je gauč v obýváku, moje postel, pokud zrovna nespím, pokud spím – pak je to manželův polštář :-).
Išinka se sourozenci (15 kB)
A pokud ji rušíme, je ještě přípustný pelíšek postel naší dcery, a pokud máme tu drzost nechat ji doma déle samotnou, nebo ji dokonce vyrušovat (jak si ty lidi vůbec mohou dovolit luxovat v kočičí přítomnosti???) odejde po šplhadle na vyvýšenou půdičku a ustele si na nějaké dece (ta půdička je prostor v bytu, je to vlastně polo-zapuštěný sklep a nad ním je supr prostor na všechno, co v normálním bytě překáží).
A tak se k nám dostala naše Išinka :-).

Alena          

Upozorňuji čtenáře Dumky, že Dumka v týdnu od 28.března do 1.dubna 2005 nevycházela - jeli jsme na dovolenou :-).
Pro čtenáře (hlavně ty novější)  zde byla útěcha v podobě archivů z let 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a letošní - 2005 a samozřejmě i čas pro zasílání Vašich příspěvků pro Dumku :-)
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledám hodného člověka,
Žofka - v popředí - a Myška odpočívají (6 kB) Myška ve střehu (6 kB) který by se ujal dvou koček po mé zesnulé mamince. Žofka – mourovaná, plachá a klidná, stáří 10 let; Myška – tříbarevná, mazlivá a zvědavá, stáří 5 let. Rád budu do konce jejich života výrazně přispívat na jejich klidné dožití s podmínkou občasné (nikoliv časté) návštěvy.
Obě byly na maminku velmi fixovány, v současné době se vzpamatovávají z její ztráty. Jsou prozatím nekastrované (maminka si to nepřála) a mají očkovací průkazy, v současné době čekám na vhodnou chvíli pro jejich nové přeočkování a posléze kastraci.
Přivítal bych, kdyby obě kočky mohly zůstat spolu a přidám k nim i kočičí WC a přepravku na přenášení. Bohužel se jich z rodinných důvodů nemohu sám ujmout a prozatím se o ně starám každodenním dojížděním.
Děkuji za pomoc s umístěním Robert Kania, Praha 8, tel.: 608 829 597.          
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci