Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  KYTIČKY: Kde se hnete všechno kvete aneb chvála přírody v Izraeli - IV. Rudé sasanky (Lumír O.Hanuš)
 
15.6.
Nevyčerpatelné téma - šanta kočičí (Marie Crossette)
8.6.
Majso - Maja - Madalí - moje kočičí rodina - část 4. (Kamila)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Za Lízinkou

Dnes 10.6.2005 umřela moje LÍZINKA. Doplatila, chudinka, paradoxně na svou opatrnost. Běžela mě vyprovodit a jelo auto. Ona chtěla přeběhnout silnici a schovat se, ale nestačila to :-(. Nemohla jsem jí už pomoct :-(((. Dožila se jedenácti let. Byla to moc hodná kočička a bude mi strašně scházet.
Ivana Jirková  


Nevyčerpatelné téma - šanta kočičí

Dixie si otírá tvář o lístky šanty na koberci (14 kB) O šantě kočičí už toho bylo v Dumce napsáno dost včetně mého dřívějšího (kdesi vyčteného) tvrzení, že pouze určité procento koček reaguje na šantu a ostatní jsou k ní lhostejné.

Naše dřívější kočka Kotě patřila k těm šťastným kočkám, které šanta přivádí do stavu extáze a až do konce života jí její vůně nezevšedněla. Kotě se vždy v lístečkách vyvalovala s pocitem největšího blaha a v době "šantového opojení" bývala obzvláště na měkko. Byla to doba, kdy mi dovolovala, abych dlouho až na kůži pročesávala její hustý a celoročně pelichající kožich.
Kočky na koberci u šanty (17 kB)
Obě naše současné kočky naopak už od mládí na šantu nereagovaly vůbec a usoudila jsem, že patří do té druhé skupiny méně šťastných :-(. Bylo mi to dost líto, protože jsem jim oběma přála stejnou rozkoš, jakou prožívala Kotě. V obchodě jsem ale sušenou šantu kupovala dále a kočkám jí drobila alespoň do žrádla jako zdroj vitamínů.
Keřík šanty kočičí (14 kB)
Samostatně nabídnutou šantu Dixie i Smoky sice očichaly, občas jí trochu bez jakékoli reakce i snědly, ale pak od ní odešly a nikdy jsem je neviděla, že by se v těch suchých lístkách vyvalovaly, natož s rozkoší.
Čerstvou bylinku se mi na zahradě stále nedařilo vypěstovat i když se tu zjara prodávají její malé sazenice. Ty jsem paličatě a nadějně každé jaro kupovala a vysazovala na záhoně, kde sice trošku povyrostly, pak ale ve během horkého léta zašly a ani uvnitř domu jsem neměla o nic větší úspěch.
Kočky jedí šantu (12 kB)
Neznala jsem nikoho jiného, kdo by se zde o růst šanty také pokoušel a s kým bych se mohla poradit.
Předloni v březnu jsem tedy zase zakoupila v zahradnictví malý květináč se třemi sazenicemi šanty. Protože jsem nákup vykládala už v zavřené garáži, pustila jsem do ní i obě kočky, což často dělám - jakmile slyší spouštění elektrických dveří garáže, už v předsíni čekají. A najednou jsem zjistila, že květináč se šantou, postavený na zemi, začal obě kočky velice zajímat :-).
Smoky dokonce malou rostlinku povalila a začala okusovat s takovou vervou, že jsem jí květináč musela - ač nerada - odebrat :-), protože by mně pak už nezbylo nic k zasazení. A potom šantě - nebo spíše kočkám - štěstí obzvláště přálo.
Dixie u misky se sušenou šantou (11 kB)
Ten rok jsme tu měli nezvykle chladné jaro, takže sazenička se na záhoně dostatečně rozrostla a zesílela dříve, než nastala velká vedra a mně se podařilo sklidit a nasušit několik hromádek lístků.
Na podzim pak šanta dokonce znovu krátce povyrostla, kočky jí přímo na záhoně okusovaly :-) a já jsem jim čerstvé lístky odstříhávala na hraní uvnitř domu. Kořínky malého keříku tentokrát prorostly natolik hluboko, že přežily jak zdejší horké léto tak i mírnou zimu.
Letos zjara šanta k mé velké radosti znovu začala růst, takže kočky snad budou mít o čerstvou zásobu lístků postaráno. A já se odvažuji tvrdit, že i kočkám které patří do té druhé skupiny může šanta časem také zachutnat :-).
Smoky valchuje zbytky keříku šanty (20 kB)
U těch našich to zdaleka není extáze, které propadala Kotě, ale obě na šantu reagují mnohem více, než dříve. Je ale zajímavé, že v domě mají šantu nejraději na stále stejném místě - na rohu koberce v jídelně.
Kočkám tam vždycky rozhodím trochu čerstvých nebo sušených lístků šanty a ony jí jedí, vyvalují se v ní a svým povrkáváním dávají najevo, že jim to dělá moc dobře. Když se dostatečně nabaží a odejdou, zbytky šanty vysaji malým ručním vysavačem. Zřejmě už je ale roh koberce vůní šanty už tak prosáklý, že když na ní kočky dostanou chuť, začnou koberec očichávat a točí po mně hlavu s výrazem, kterému jsem se už naučila rozumět.
Dokonce jsem doufala, že by šanta mohla zázračně obměkčit i Dixie vůči Smoky - jeden z důvodů, proč jsem oběma kočkám tuhle bylinku tak vytrvale nutila. Bohužel nic takového se nestalo a situace mezi nimi zůstává nezměněná - taková jasná obloha s občasnými přeháňkami, místy až krátké bouřky!!!
Přesto není pochyby, že oběma kočkám šanta chutná. A když chudinka Smoky dostane některý den od Dixie příliš vynadáno, dostane ode mně extra příděl šanty jako útěchu... Dokonce si pak vedle ní lehnu na koberec :-), aby věděla, že ta lidská láska jejích páníčků není tak přelétavá a nevypočítatelná jako ta Dixina - a Smoky blaženě přede a myslím, že na předešlé příkoří velice rychle zapomene.

Marie Crossette, USA          

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Kočky v garáži u sazenice koupené šanty (26 kB)
 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Zuzanka hledá domov
Zuzanka je pěkná kočičí dáma drobnější postavy a uhlově černé srsti. Více podrobností (včetně Zuzančiny fotky) najdete v úterní Dumce. Zuzanka pobývá v Praze, jsme schopni a ochotni ji do rozumné vzdálenosti od Matky měst i dovézt. Pokud byste o ni měli zájem, ozvěte se prosím Evě Tobolkové na tel. 603 828 229, případně na email.
Amik (8 kB)
Pomozte, prosím !

Ráno v sobotu 14.května 2005 se v Kladně na Ostrovci ztratil kocourek, slyšící na jméno Amik. Jakékoliv informace volejte prosím na číslo 728 174 157, děkuji.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci