Souhrn aneb teď to shrnu
(Moje kočičí rodina)
část 5.
Netoužila jsem po kočkách - mají mě otočenou kolem tlapek :-). Nejsem ale zas úplný fanatik - nehlásám, že kočka je to nejlepší ze všeho, ne, každý si najde to své. Mé dámy i ví, že umím zařvat a když vyletím, tak každá maže jinam a čekají, až vychladnu :-/.
Honil jste někdo kočku po pokoji 3x3 metry, že ji chcete fláknout? Já ano. Samozřejmě zvítězila kočka :-), ale vědí už čeho jsem schopná...
Respekt - respektuji je a ony mne. Mé dámy chodí se mnou spát! Ano, dočtete se, že kočka je tvor noční a večerem ožívá. Ne mé holky, když zhasnu, tak si jdou lehnout se mnou a je ticho - je noc spíme.
Já zase beru, že vstávám v týdnu v 5 hodin ráno a to ožívají - je raní krmení - tak to dělám každý den, víkend nevíkend, svátek nesvátek. Respektuji, že to je jejich hodina (v 6 hodin odcházím do práce).
Večer se jim věnuji, když mě k tomu vyzvou a blbnu s nima. Nevnucuju se - jen když chtějí.
Nelpím na tom, když něco rozbijou, tak už nešílím - uklidím to.
Vzdala jsem se koupele se svíčkami na vaně - teď si v ní čtu (holky nejsou přítelkyně dobré knihy a snaží se ji vždy okousat) a piluju nehty (Madalí miluje pohyb pilníčku) a když se všechny přijdou kouknout, tak vylezu, aby mi do toho moc nekecaly :-).
Tolerují mi kouření a nemelou o tom, že škodí zdraví (umím číst) - netolerují mi, abych nechala vajgly v popelníku - Můra mi jeden vyházela po celém pokoji a Šinto to roznesla po zbytek bytu...
Naučí Vás lepšímu vkusu - posloucháme vážnou hudbu a meditační - Depeche Mode moje holky nesnáší, tak to můžu pouze do sluchátek :-/.
Díky nim mám pořád umyté nádobí - Šinto se dost často nachází ve dřezu :-).
Umíte otevřít lednici a obratem zároveň vyndat dvě kočky ? Já ano - praxe.
Co jsem si z toho vzala?
Zvířata nás opravdu polidšťují - a to doslova. Měla jsem šéfku,sebevědomou dámu,která neuznávala nic, než sebe a chytré na její úrovni. Zvířata do bytu = blbost. Děti ji dotáhli jezevčíka. Stačilo pár dní a když byla naštvaná - říct: "A co Bubíček?" Sebevědomá dáma zjihla a začala tát jako zmrzlina na poušti.
Zeptala jsem se pána, který laškoval ve zverimexu při nákupu, že chce ještě pekáč na kočku, zda by si to troufl říct i doma před kočkou. Ustrašeně se rohlédl, nějak smrskl a přiznal, že to by si nedovolil.
No nejsme sladký ?
A proto neříkám, že vlastním kočky, ale žiju s kočkama.
Začnou k vám chodit kamarádky i s dětmi (byť jste dosud o nich nevěděli) a ty si berou zase své kamarády - Madalí si ráda hraje s kýmkoli.
Poznáte další cvoky a zjistíte, že jste vlastně normální - svět okolo je vůl.
Zprávy v televizi Vás nerozhodí - krmíte zrovna kočky...
Oproti svým známým vypadáte jako uklízecí fanatik - nemáte prach za skříněmi, ke kterému se dostanete jinak pouze při malování :-).
Mínusy
K narozeninám jsem dostala nádherné 3 misky, každá má na dně vyryto jméno majitelky - bohužel ani jedno není moje :-(
Mamina mi dříve vozila napečíno, teď vozí něco dobrého pro mé miláčky :-((.
K vánocům dostávám méně dárků - ježíšek to musí dohonit i mojím dětem :-).
Na pohřeb si jen tak neušetřím, pořád je za co utrácet :-).
Stal se z toho docela slušnej artikl na odrbání lidí, ale i to se dá obejít (to je ale na lidech)
Klady
Popíši největší a nedá se ničím zaplatit - máte možnost žít s nádhernými osobnostmi, které vám kašlou na DPH, inflaci a sociální pojištění, snižování plodnosti, teroristy a vůbec na dění okolo. Žijí přítomností a přitom jsou své. Když přijdete naštvaní z práce - zaručeně se odreagujete a po naštvanosti není za chvilku ani stopy. To Vám nikdo nedá - maximálně Váš psychoterapeut a ten to chce zaplatit - ony nechtějí nic.
Kastrace
U nás nevyhnutelná volba.
Všechny holky jsou vykastrované. A TEĎ DOBRÁ RADA! Nikdy si před kastrací nečtěte články co vás čeká a nečeká. Já tu blbost udělala a pod dojmem všeho špatného (to dobré nevnímáte) jsem vpadla do ordinace se slovy: "Upozorňuji Vás, že jsem typ hysterické matky - tak s ní zacházejte slušně" jsem se vlastně uvedla.
Až později jsem pochopila, že hysterek a hysteráků nás tam chodí víc, akorát já to pojmenovala a nahlas :-/.
Touto dobou to máme za sebou a jsem ráda. Holky můžou zase ven a já nemusím zírat na řvoucí a zmítající se Madalí, když na ni přišlo mrouskání. A to jsem měla strach, že nepoznám, až to na ní vlítne :-/.
Nesmějte se, takových je nás plno...
Kamila & spol.
P.S.: Dumka už taky uveřejnila pět částí mého povídání - 0. Moje zvířecí (kočičí) rodina, 1. Můra, 2. První kočka si tě najde - druhou si pořídíš sám, 3. Šintojka - Šiníšek - Šinedka - Šintó (srpen 2004), 4. Majso - Maja - Madalí (listopad 2004).