Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ŽELVY: Setkání s kajmankou dravou (Marie Crossette)
 
25.8.
Kočičí dospívání - část 2. (Marie Crossette)
24.8.
Kocour zachránce (M.Šmídová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Kočičí dospívání
(část 2.)

První část povídání Marie Crossette o kočičím dospívání byla v Dumce před 14. dny. Smoky v jedné ze svých zvláštních spacích poloh (15 kB)

Dixie i Smoky se stále lekají zvonění zvonku, protože ten znamená cizí lidi a před nimi se kočky zběsile prchají schovat. Na pravidelné delší návštěvy, jako mojí maminky nebo našich anglických přátel si už zvykly, ale všem ostatním nedůvěřují a za naší postelí se cítí nejbezpečněji...

Známí, kteří se u nás zastaví třeba jen na krátký "pokec", nebo přijdou na večeři až dosud neměli to potěšení naše kočky vidět. Kdoví, jestli nám vůbec věří :-), že je opravdu máme a jestli náhodou fotky, které jim ukazujeme nejsou od někoho vypůjčené !
Na druhé straně má ten jejich strach také svojí výhodu. Nemusíme se obávat, že při odchodu návštěvy, kdy dveře z domu mohou omylem zůstat pootevřené, kočky nepozorovaně proklouznou ven a utečou...
Kočky zapasované za postel (11 kB)
Největší změnou v Dixině chování je to, že nás v posledních měsících přestala ráno budit. Dokonce pokračuje ve spánku i když ložnice je už dávno prázdná. Během noci se Dixie přesouvá z mých nohou do košíku, nebo do jejich mechového pelíšku (oboje mají kočky v současné době v ložnici), ale ráno jí najdeme spát na dece u okna a naším vstáváním se vůbec nenechá rušit.
Kočky snídají - za Dixie je vidět její krabice (14 kB)
Naopak Smoky nikdy "nezaspí" a v půl šesté ráno nás přijde budit, ať spala kdekoli v domě. Přiběhne do ložnice, pokňourává, natahuje se na rohy postele a prádelníků, nebo z manželova nočního stolku velice promyšlenými pohyby sešupuje na zem jeho hodinky :-). Musela to okoukat od Dixie, která s chutí schazovala věci pro změnu položené na prádelníku :-/. Naštěstí jí už tahle lumpárna přestala bavit.
Když Smoky docílí svého a já vstanu, zvedne ocas a namíří si to k naší zasklené verandě. Nechá se vpustit dovnitř, já za ní zavřu a jdu zpět do postele dospat. Kočky mají na verandě i extra záchůdek, takže tam Smoky nic neschází a když později vstanu, najdu jí spokojeně spát buď na stole, nebo na židli.
Dixie nadále používá svoji papírovou krabici. Ta leží vedle telefonu na lince v kuchyni, kde vůbec nedělá parádu, protože už je pěkně ošoupaná s rozšklebenými rohy. Ale je to Dixina krabice a prostě se s ní nemůže hýbat. Krabice už praská ve švech, Dixie by pro pohodlné stočení potřebovala mnohem větší :-), ale jakoukoli náhražku odmítá.
Kočky spí na verandě u plyšové mámy (12 kB)
Také nošení svojí vydří packy se zcela nevzdala i když už to nedělá tak často jako dříve. Obě kočky si stále rády lehají na "bílou mámu" - plyšovou kočku, která už je od váhy těch živých koček pěkně zplacatělá :-). Tak jednou do roka musím bílou mámu vyprat a při té příležitosti se jí snažím trochu natřepat do původní podoby i když jí to dlouho nevydrží.
Ani chutě koček se nezměnily. Dixie stále miluje všechny druhy syrového masa a jejich vůně jí dokáže probudit ze spánku a přilákat do kuchyně. Stejně tak naklepávání řízků neomylně rozezná od jakéhokoli jiného mlácení, možná proto, že vlastně kočce tu vůni vepřového masa paličkou rozprašuji po domě.
Chuť na syrové maso jí zůstala, ale jejímu žaludku se to už asi nelíbí, protože Dixie pozřené maso často během krátké doby vyzvrací. Nedá se ale od něj odradit a tak - "když tak hezky žebrá" - jí tu radost dopřeji. Dám jí ale jen několik malých kousků a prostě počítám s tím, že si je asi dlouho "nevychutná".
Plyšová kočka - bílá máma - potřebovala vyprat (14 kB)
Smoky si jako malé kotě vydržela donekonečně hrát s malými míčky a bambulkami. Nosila je v tlamičce na naší postel nebo na různá oblíbená místa, kde je pak honila - a ztrácela. Tahle zábava jí už bohužel zcela přestala bavit, což je škoda.
Jen velice vyjímečně projeví zájem o pohozený míček, který chvilku pošťuchuje, ale v tlamičce ho už nepřenáší. Zato je stále posedlá hrou s mašlovačkou, kterou jsem jí vyrobila z brk a která patří mezi její nejoblíbenější zábavu.
Sledování rybek v akváriu jí také neomrzelo i když už to nedělá s takovou pravidelností a tak často jako "za mlada". V zimě Smoky přitahuje oheň v krbu stejně jako když byla kotě a vydrží ležet nebezpečně blízko plamenů, buď těsně před ochrannou sítí, nebo v košíku vedle ní.
Ani se mi nechce věřit, že Dixie bude koncem srpna slavit už sedmé narozeniny a Smoky v listopadu svoje páté. V angličtině je hezké rčení "Time and tide wait for no man" - čas a příliv na nikoho nečekají.
Bohužel nečekají ani na naše zvířecí mazlíčky ! A nám tedy nezbývá než se radovat ze společných let s nimi a doufat, že jich bude co nejvíce.

A co kočky ostatních čtenářů - jakých změn v jejich chování či chutích jste si všimli ?

Marie Crossette, USA          

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
P.S.: Můžete si taky prohlédnout seznam příspěvků paní Crossette v Dumce a některé (či všechny) si (znovu) přečíst. Třeba Vás to bude inspirovat k napsání povídání Dumce - Dumka trpí nedostatkem příspěvků od čtenářů a čtenářek :-(.
P.P.S.: Od 29.8. do 11.9.2005 jedeme na (letošní poslední) dovolenou do teplých krajin - k moři, takže další Dumka nejpravděpodobněji vyjde v úterý 13.9.2005.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Matýsek hledá adopci
Hledám nový "pelíšek" pro rok a půl starého výrazně pruhovaného kastrovaného kocoura Matýska. Jeho majitelka, téměř 90-ti letá paní se ho ujala jako toulavého kotěte, které našla u vchodových dveří. Nechala ho prohlédnout, vykastrovat a odčervit. Nyní jde na operaci a už se o kocourka nebude moci starat. Její dcera má 13ti letého jezevčíka, který se Matesem nesnáší, takže od včerejška bydlí Mates u nás, respektive v naší komoře za pračkou.
Zatím jsou naše kočky (Piškvorka, Wilda a nový přírůstek Žabža alias Mněhně) na dovolené na chatě, ale brzy je chceme evakuaovat opět domů. S touto trojicí si užíváme své - kocouři spolu vedou pře, které občas vyvrcholí soubojem a další do party je už nemyslitelný. Už jsme obtelefonovali všechny známé, kteří by se hodili jako adoptivní rodiče, ale všude je plno. Proto se obracím na Dumku, zda by se našel někdo v Ostravě a okolí, kdo by byl ochoten si Matýska vzít.
Je zvyklý žít v bytě, je čistotný, mírně introvertní kocour s nádherně měkkým pruhovaným kožichem a kratším, ale tlutým a huňatým ocasem. Pokud by si ho mohl někdo vzít až po dovolené nebo prázdninách, tak pár týdnů ho ještě nějak zaobstaráme. Dodáme i se základní výbavou - záchod, přepravka, misky, hračky, polštářky.
Zájemci ozvěte prosím se na tel 605 833 652 nebo na MAIL milatova@sendme.cz. Děkuji Dagmar Milatová
Koťata z Pardubic hledají nový domov
Černý Toníček a rozkošná mourinka Tonička se narodili opuštěné kočce, vyrostli ale v bytě, jsou miloučcí, mazliví, naučení na kočičí WC. Hledají nový domov u laskavých lidí, spolu či zvlášť, nejlépe v bytě, kde už nějaká kočka bydlí (není podmínkou). Jsou 3-měsíční, vakcinovaní a celkově úžasní :). Po domluvě možnost dovozu i mimo Pardubice. Kontakt - pí. Klicperová, tel. 776 76 75 70, eMAIL: Klicperova@smp-pce.cz. Informace Toníček a informace Tonička.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci