Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ŽELVY: Setkání s kajmankou dravou (Marie Crossette)
 
15.9.
Jak s námi žije náš Noe (Jan Grill)
14.9.
Další kočičky po Italy (Hanka M.)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Jak s námi žije náš Noe

Noe na schodech (16 kB) Tohle povídání se do Dumky asi příliš nehodí, náš kočičák je zvíře s rodokmenem a Dumka se většinou věnuje kočkám útulkovým, pouličním nebo v nejlepším případě domácím s neznámým původem. Nicméně se pokusím vysvětlit, jak k tomu došlo.

Kdysi před lety, když nám dcerky trochu povyrostly, jsme se rozhodli, že si opatříme domácí kočičku pro radost a potěšení. Zvířátko, šedobílou kočku, jsme pojmenovali Minda. Nicméně kočička měla celý svůj krátký život zdravotní problémy, jejichž příčinou, jak se nakonec ukázalo, byla kočičí leukóza FELV. V době před osmi lety se o této nemoci moc nevědělo, očkování bylo úplnou novinkou a tak se stalo, že tato nevyléčitelná nemoc nad kočičkou zvítězila :-(.
Noe si udělal polštářek (9 kB)
Po velkém smutku a několikaměsíční karanténě bylo pochopitelné, že si musíme opatřit kočku novou. Vylekáni tím, jak to dopadlo s naším prvním zvířátkem a po průzkumu všeho, co se o nemoci FELV tehdy vědělo, jsme se rozhodli, že naše nová kočka musí být od chovatele, který má koťata očkovaná proti této zhoubné nemoci.
Tím se stalo, že ačkoliv nemáme čas ani ambice vystavovat kočku na výstavách a získávat hodnotící body, přesto máme kocoura s rodokmenem. Podle chovatelských pravidel o začátečním písmenu jména na nás vyšlo písmeno "N" a vymyslete nějaké hezké jméno s tímto počátečním pímenem.
Nero se moc nehodí, přece jenom to byl tyran, Nemo je jméno spíš pro nějakého vodního živočicha, takže nakonec máme kocoura, který se jmenuje Noe. I o něm by se v Dumčině archívu našla zmínka a to v souvislosti s měřením a vážením koček.
V posteli soustředěný Noe (17 kB)
Musím přiznat, že jméno Noe má kočičák jen na papíře, skutečná jména vycházejí z okamžité situace, od Macíčka, je-li lákán :-) na nějakou mlsotu (paniččin prst, obalený tučným tvarohem) až po Kočičáka, když škodí :-).
A on pokud vůbec škodí, tak nejčastěji tak, že ač přírodního původu, zbožňuje určitý typ igelitových desek, tašek nebo obalů, které svými zuby procvakává jak průvodčí jízdenky, jednu dírku vedle druhé... Takže pokud někde v bytě něco takového zapomeneme, je prakticky jisté, že do rána z toho bude řešeto :-).
Jinak ale neškodí, je to důstojný sedmiletý macek, který nikdy nelezl po záclonách ani neshazoval předměty ze skříní. Občas, zejména v noci, si něco uloví na stole, nejlépe, když je to něco, co se kutálí, tužková baterie, krabička od filmu, cívka od nití a podobné věci, které se tak krásně honí po podlaze :-).
Také ho nazýváme mlsnou obludou, protože je neobyčejně vybíravý, odmítá víceméně vše kromě granulí a to ještě jedné značky, jiné odmítá a jsou-li mu nasypány do misky, tváří se ukřivděně, chodí za námi a mňouká jako by miska byla prázdná :-).
Noe v kuchyni ve dřezu čeká na vodu (14 kB)
Navíc preferovaná značka se s léty mění, změna vkusu je víceméně skoková, třeba i v půli pytle, takže teď tu máme načaté dva pytle různých značek. Tu málo oblíbenou (kterou ovšem před měsícem žral s chutí) dostává ráno, po kastraci totiž tloustne, tak toto je způsob, jak jeho žravost trochu krotit. No a tu nyní oblíbenou značku dostane večer.
Pokud něco z té neoblíbené značky zbývá, pomůže jednoduchá finta, granule přesypat na ruku, do misky nasypat trochu "jedlých" granulí a ty z ruky nasypat na ně. Sežere všechno a ani neví, že sežral i ty "nejedlé" :-).
Další jeho specialitou je, že naprosto odmítá pít z misky s vodou, jako napajedla mu slouží fontánky, kterými zvlhčujeme vzduch v bytě, občas je přistižen v koupelně na umyvadle, jak olizuje kohoutek, také voda v kbelíku je zajímavá, ale kočičí miska s vodou zůstává zcela nedotčena :-/.
Ač je to normálně klidné a mírné zvíře, jsou situace, kdy se v něm probudí lítá šelma a to při kartáčování kožichu nebo při občasném "odblešování" sprejem proti blechám a jiným parazitům. Při takovém úkonu vrčí a cení zuby a být větší, šel by z něj strach...
Noe je unavený a spinká (17 kB)
To, že neškodí a je klidné povahy, doprovází bohužel jeho poměrně malá přítulnost :-/, sice v člověčí přítomnosti krásně přede, ale že by se sám přišel nechat podrbat nebo pohladit, na to je příliš důstojný a hrdý, takže nezbývá, než se ke kocourovi vydat, pohladit ho a on se hlasitě rozpřede.
Podařilo se mi ho ovšem léty vycvičit tak, že když se večer s manželkou ukládáme k spánku, kocour na pokyn zaujme místo v posteli mezi námi a přede nám na dobrou noc. To je ovšem jediný krotitelský :-) úspěch, jinak si pochopitelně kocour dělá co chce, jako všechny kočky, protože má pocit, že celý svět je tu pouze a jedině pro něj.

Jan Grill          

P.S.: Doprovodné obrázky pořídila mladší dcera Jana.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci