Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Krmící míček - je i pro kočky (Jana Gelnarová)
 
19.9.
Hlášení po letech - za Mášou, šanta (Bebitka)
14.9.
Noe má nové míry a váhy (Jan Grill)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006

Hlášení po letech - za Mášou, šanta

Stříbrný Máša s černobílým Čikem pár dnů před oním 17. červencem 2006 (10 kB) I když to zní neuvěřitelně, až teď po letech se dostávám k tomu, abych napsala něco aktuálního o stavu našich kocourů, a bohužel to není nic veselého :-(. Ale od začátku...

Možná si někdo ještě pamatuje naše kocourky Mikyho, Čikouška a kočičku Kitty. Po různých stěhováních a majetko-kočičím vypořádání jsem se já ocitla v Praze s černobílým kocourem Čiko a u naší maminky zůstal rezavý Miky a černá Kittinka. A aby Čikouškovi nebylo samotnému smutno, donesla jsem mu jednoho dne roku 2001 z pražského útulku asi pětiletého, údajně neumístitelného "beznadějného" kocoura, který dostal nové jméno Máša.
Mášenka byl nádherný štíhlý stříbrný mourek s ohromnýma modrýma, lehce šilhavýma očima, vyplašený a vystresovaný z každého cvaknutí dveří. Protože jsem v té době bydlela sama, měla jsem dost času se mu věnovat, pomaloučku ho zvykat na nové prostředí, nosila jsem ho v náručí po bytě a Máša se během půl roku oklepal natolik, že se mnou začal spát na polštáři.
Nejdůležitější ale byla změna psychická, z vynervovaného zvířete se vylouplo poměrně sebevědomé stvoření, nesmírně mazlivé a vděčné za každé pohlazení a pomuchlání.
Uplynulá léta si oba kocouři se mnou užívali všechny nastalé změny - ať už stěhování do většího bytu, příchod miminka do rodiny a nebo občasné hlídání kamarádova zpupného kotěte zvaného Komár.
Mášenka sedící v košíku (18 kB)
Před pár měsíci, přesně v pondělí 17. července 2006, nám ale Máša umřel :-(. Ráno kolem šesté mě vzbudil Čiko hlasitým netypickým mňoukáním a když jsem šla zjistit, co se děje, našla jsem kocoura Mášenku na koberci, počůraného, těžce dýchajícího s fialovým vyplazeným jazykem. Vzala jsem si ho na klín, chovala jsem ho a chlácholila a manžel mezitím telefonicky konzultoval veterináře. Než jsme připravili přenosku na cestu do ordinace, během pár minut Máša dodýchal :-(((.
Nemohla jsem tomu uvěřit... :-(
Manžel tedy kocourka odvezl na veterinu, aby nám tam řekli, proč vlastně umřel a jestli to není nakažlivé pro druhého kocoura, popř. pro našeho malého syna. Doktorka podle příznaků stanovila jako příčinu smrti selhání srdíčka, což odpovídá tomu, jaké stresy musel Máša kdysi zažívat a jak reagoval na nepříjemné změny. Navíc současné horké a dusné počasí mu určitě taky přitížilo.
Jediné, co mě trochu smířilo s jeho smrtí, je to že si můžu říkat, že jsme mu připravili pro posledních pět let krásný život, že jsme mu snad trochu vynahradili to, co zažil jako kotě a že podle veterinářky netrpěl, že zemřel rychle...
Vylekaný odpočívající Miki (12 kB)
Na první fotce (nahoře) je stříbrný Máša s černobílým Čikem pár dnů před oním 17. červencem 2006.

Se šantou kočičí (kterou jsem kdysi dostala od Ferdy) to dopadlo katastrofálně: část semínek mi kocouři vydrancovali ze šuplíku a zálibně sežrali, část jsem zasadila a co vzešlo, jsem se pokusila vyplejt a rozsadit do květináčků a pár semínek jsem odsypala naší mamince, která má taky kočky, abychom mohly srovnávat reakce :-)).

Moji kočičáci se do šanty očividně zamilovali, což "bohužel" znamenalo, že zlikvidovali jednu rostlinku po druhý - něco okousali, něco ováleli...
Pak jsem jim nějakou dobu kupovávala tzv. kočičí trávu (asi obyč. osení) a nějaký ten šáchor v květinářství, což jim sice taky chutná, ale obliby šanty to nedosahuje... Mimochodem jednou jsem si koupila přírodní tabletky na spaní od dr. Kneippa a protože obsahovaly výtažek z kozlíku lékařského, mělo to stejný účinek jako šanta - chovali se jako opilci, váleli se po zemi a po sobě, blaženě mňoukali a tvářili se s odpuštěním přiblble... a stejný účinek měla ještě dlouho po tom i prázdná dózička od těch semínek... :-))) tož tak...
Příště snad přijdou lepší zprávy...

Bebitka          

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Nabídka koťat:
Koťata k oběru - na fotce s kočkou - mámou (13 kB) Koťátka, mourovatý kocourek a 2 černobílé kočičky, se narodila koncem června kočičce, která si svou nynější majitelku sama našla, a za odměnu jí darovala 3 koťátka, která jsou nyní k odběru. Zvyklá na zahrádce, rozmazlená, při mazlení neškrábou, takže i pro děti. Jsou vhodná do domku se zahrádkou, máma je učí lovit myši. Zvykla by si ale i v bytě, jsou čistotná, chodí na bedýnku a poslední dobou jsou stále víc rozmazlená. Odběr Olomouc (příp. Velká Bystřice u Olomouce) nebo Brno, případně Znojmo nebo i Vyškov, tam všude je můžeme dovézt.
Koťata k oběru u mlíčka - na fotce s kočkou - mámou (16 kB) V posledních dnech, někdy po 5. září, se ale ztratilo nejrozmazlenější kotě, černobílá kočička se symetrickou maskou na obličeji (na fotkách), někde poblíž chatové osady blízko Velké Bystřice. Jeho majitelka prosí o zprávu, zda někdo kotě nejspíš v blízkosti chat neviděl nebo o něm něco neví (pokud si je někdo nechal a chce je i nadále, může je mít, ale máme obavy zda se mu něco nestalo). Majitelka má domek se zahrádkou velmi blízko chat, možno dát zprávu přímo jí nebo na níže uvedené kontakty.
Kontakt: mobil 776 264 044 (Dr. Koželuhová, majitelka), nebo i mail zaludova@sci.muni.cz
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci