Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Krmící míček - je i pro kočky (Jana Gelnarová)
 
5.10.
Brutus - prosba o radu (Radmila M.)
4.10.
Neo jde na kastraci - 5. část (Olga M.)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006

Brutus
prosba o radu

'Rozvalený' Brutus na manželově paži (15 kB)

Prosím milé kočkaře o radu.

Po tátově skonu letos v dubnu zbyl macoše danajský dar hodné paní ze vsi - teď už dospělá micinka, úhledná malinká mourinka.
S otcem to bylo vážné, 6.10.05 doma praskla břišní srdečnice, na chirurgii po 2 dnech od auta došel, operace - zázrak. V zimě letos u nich sněhu málem po okna. Předtím byl můj vstup do domu nežádoucí. Číča byla jen doma, pak vyšla a letos v dubnu bylo kotě. Macecha mne pak potřebovala. Při první návštěvě se ptám na kotě. Vyhodila jsem ho.
V zahradě pod oknem na nejvyšším drnu leželo - malinkaté, černobílé, malinká kulatá hlavička, dětská modrá očička, ocásek asi 3 cm. Připlácla jsem ho pod klíční kost, ještě bylo chladno, lehká bunda ho zakryla, v autobuse jsem cvakla 2 lístky. Celou dobu byl zticha a držel se, nijak křečovitě.
Po vstupu do vlastního teritoria jsem zahájila akci.
Doma 4-letá ovčanda NO, 5-letá číča Mákina-ta se vnutila do naší bezkočičí domácnosti přes dožívající maliňačku (u nás 1 rok na dožití - bohužel rakovina mléčné žlázy, jako před rokem milovaná Vista NO 11 let) ostrou jak šavle (to cvakání čelistí vypadalo hrozivě, ale jen kotě usměrňovala, zvířeti by neublížila).
Zvonek u spřátelené psí a teď už jen kocouří dámy (l kus nádherně zrzavý), kdeže bydlí ti hodní páni, krmící kočičí bezdomovce - ulice - barák jako barák bez předzahrádky, kdo se v tom má vyznat. Doma byli oba, oba se zájmem kotě prohlédli, 2. pán mne ubezpečil, že vlastním kocoura, ale bohužel, koček moc, sousedi by namítali.
Jako na povel se otevírají vrata, vychází sousedi s novou psí akvisicí v náručí (předchozí pejsci ...), slyšeli, dáma se tváří vážně. Tak honem domů krmit. Doma jen mléko, krmení pro adult kocourkovi nedám...
Stříkačkou ohřáté mlíčko opatrně do tlamky (nikdy jsem nevychovala tak malé kotě, jen dostihové černé kluky na zahradě proklouzli okem plotu, když mě viděli s jídlem, tak byli hubení - umístěni u dobrých lidí, pak naše Majda-ta dostávala stříkačkou vývar kuřecí a vodu při zánětu ledvin v kotěcím věku).
Brutus na manželově paži (14 kB)
Manžela jsem informovala už ze zahrady - Vem ho dom - v práci nemá čas se vybavovat. Přišel s výbavou a radami od dámy ze zvířecího obchůdku... Druhý den v práci jeho paní asistentka (příjemce 2 černých koťat před lety) naučila Brutíka jíst z misky (Brutus ho pojmenoval manžel, hned jak ho uviděl).
Pan veterinář večer ani nemrkl, má s námi zkušenosti zachránil naši číču - zánět ledvin (10 dnů neměla stolici, pak hlazením bříška po směru tračníku vybavena, nemočila, ležela, vrněla - předtím 2 jiní veterináři...).
Ovčanda - třeštidlo i Majda mě překvapily. Myslela jsem, že malý bude v přepravce, aby mu neublížily. Byl tam jednu noc (předtím štrádoval po psacím stole a šplhal na rameno), ve 3,30 mlíčko, pak už další noci nechtěl, spal nejdřív na nočním stolku v pelíšku s krysou z Ikea, větší než on.
Mne nyní sejmulo klíště, 10 dnů ve špitále, po návratu absolutní pohoda. Sžili se, nikdo je nenapomínal (hlavně ovčandu - nežužlej to kotě...), jsou báječní. Brutík vulgo Potvorek (připojeno ke jméno po rozbití obalu na květináč - dar a následném shození řady dalších květináčů, včetně synovcovi trubkaté masožravice) nás loví ze dveří, z vysoké knihovny na nás skáče do postele, z empajru (manžel zhotovil) řečenému zprvu na břicho, posléze do klína (pocvičil si zklapovačky).
Kočka zcela změnila povahu, je vážná dáma, nehoní se už s ovčandou - jedna číhala na druhou a lovily se - střídavě, lítaly po baráku. Připomíná mi důstojným chováním královnu matku. Taky se zvětšila, včetně hlavy - není tlustá, předtím ale byla vysloveně štíhlá - to ty honičky.
Dostávám se k dotazu. Kotě úporně cumlá prsty, hlavně v noci + mléčný krok a vrnění. Nám to nevadí. Myslím si, že se jedná o deprivaci (nejsem odborník). Máme ho nechat?
Díky za případnou radu, kterou adresujte Dumce.

Radmila M.          

Pokus o radu:
Myslím si, že s tím nic neuděláte - můj dědeček měl kocoura Šášulu II, kterého jsme asi dovezli příliš brzy od matky - kočky. Takže pak v dospělosti vyhledával pach potních žláz - dědečkovi lezl pod rameno, když spal, a snažil se sát :-). Děda se ho snažil sice odhánět a trestat, ale bylo to značně silnější...

Ferda          

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se Mourek
Hledaný Mourek (11 kB) V pondělí 24.9. byl novopečenými „majiteli“ vypuštěn 3-měsíční tmavěji mourovatý kocourek, na světlejším břichu žlutočerně tečkovaný, váha snad kolem 2 kg, na nádraží ve Vyškově, u restaurace. Původní majitelka prosí o jakoukoliv informaci o jeho osudu, v případě jeho nalezení si pro něho přijede a s vděčností si ho vezme zpátky (pokud se ho neujal někdo kdo se o něho chce trvale starat). Kocourek je zvyklý na lidi, mazlivý, chytit lze ale jen na potravu. Neškrábe. Zvyklý i životu venku na zahrádce.
Kontakt: mobil 776 264 044 (Dr. Koželuhová, majitelka, Olomouc, Brno), nebo i do Brna přítelkyni - mail zaludova@sci.muni.cz, tel. zam. 541 146 216, domů 541 244 278. Odměna za nalezení jistá.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci