Za Cézarem Před měsícem jsem napsal Dumce povídání O Pacce, Míně a Cézarovi (viz níže). Na konci textu jsem prosil čtenáře Dumky, ať drží palce Cézarovi, který byl po třetí operaci nádoru. Bohužel, nemoc pokračovala přes nasazení chemoterapie - asi tři týdny byl zkoušen nový lék Sanicell. Krize nastala ve čtvrtek 19. října ve 20 hodin. Cézarovi ochrnula zadní polovina těla, povolily svěrače a kocourek zrychleně dýchal s otevřenou tlamičkou. Po omytí se ještě pokoušel být čistotný, na předních nohou se doplazil k záchůdku a vlezl dovnitř. Ráno v pátek se ochrnutí rozšířilo i na přední packu, takže jsme se s panem doktorem rozhodli neprodlužovat jeho utrpení a dříve než se začne dusit po ochrnutí dýchacích svalů, dát mu uspávací injekci... Na Césara budeme vždycky vzpomínat... A.Galík

Kočička Packa se narodila spolu se svým bratrem před dvěma lety mezi mými strávnicemi - obyvatelkami naší zahrady ve vnitrobloku. Oba byli vytáhlé, čistě mourovaté, velmi přítulné kočičky. Kocourek miloval mazlení, vyžadoval ho tak, že se postavil na zadní, předními packami mi dosahoval až k pasu a trkal mě hlavičkou.

Po roce se podařilo oba sourozence odchytit a nechat vykastrovat. Ani potom na mne nezanevřeli. Loni brzy zjara se ale kocourek přestal objevovat u krmení, asi našel při své přítulnosti trvalý domov u nějaké dobré duše. O horším raději neuvažuji :-(.

Asi v červnu loňského roku začala kočička kulhat na levou přední pacičku, stav se stále zhoršoval, až skákala do schodů na dvoře jako králíček - odrážela se hlavně zadníma nožkama. Po týdnu se mi ji podařilo dostat do přepravky a odnést k našemu panu doktorovi. Ten sice nenašel příčinu kulhání kočičky, preventivně jí ale dal injekci antibiotik.

Po vypuštění do zahrady se kočička začala rychle uzdravovat, za týden už běhala jako když by o ničem nevěděla. Přišla takto ke svému jménu. Neztratila nic ze své důvěřivosti ani živosti. Její oblíbenou zábavou se stalo obíhání celého areálu, musela vědět o všem, kde se co šustne. Začal jsem jí přezdívat Packa Policajtka.

Nezbývalo, než zasáhnout, protože Mína vyhublá jako kotě by zimu nepřežila. Po poradě s manželkou jsem se pokusil Mínu přilákat ze stromu a odnést domů. Napodruhé se mi to začátkem října povedlo, i když mě vyděšená Mína pokakala řídkou průjmovou stolicí...

Zpočátku jsme zamýšleli Mínu letos na jaře opět vypustit na zahradu, zejména potom, co se Packa přestala zjara na zahradě objevovat, podobně jako již dříve její bratříček. Mína ale jednak vůbec nejeví snahu z domova odejít, jednak se na zahradě začal občas vyskytovat agresivní dominantní kocour který by jí mohl ublížit, takže Mína zatím zůstává u nás.

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se Mourek V pondělí 24.9. byl novopečenými „majiteli“ vypuštěn 3-měsíční tmavěji mourovatý kocourek, na světlejším břichu žlutočerně tečkovaný, váha snad kolem 2 kg, na nádraží ve Vyškově, u restaurace. Původní majitelka prosí o jakoukoliv informaci o jeho osudu, v případě jeho nalezení si pro něho přijede a s vděčností si ho vezme zpátky (pokud se ho neujal někdo kdo se o něho chce trvale starat). Kocourek je zvyklý na lidi, mazlivý, chytit lze ale jen na potravu. Neškrábe. Zvyklý i životu venku na zahrádce. Kontakt: mobil 776 264 044 (Dr. Koželuhová, majitelka, Olomouc, Brno), nebo i do Brna přítelkyni - mail zaludova@sci.muni.cz, tel. zam. 541 146 216, domů 541 244 278. Odměna za nalezení jistá.

Hledáme dobrovolného spolupracovníka (spolupracovnici) pro agendu ochrany koček bez domova. Praha a okolí. Prosím volejte: 603791316. Děkuji Miroslava Richterová, 603 791 316

Kulička z Brna hledá domov Kulička je mimořádně mírná, důvěřivá a hodná kočička. Svou mazlivou povahou bude dělat radost všem, kterým chybí mazlivé, klidné, veselé a kontaktní zvířátko. Má asi čtyři roky, je kastrovaná, vychovaná a čistotná. Snad její příběh osloví někoho, komu nebude vadit, že vidí jen na jedno očko. Ona to navíc vynahradí bezbřehou přítulností a optimismem. Případní zájemci, kteří by chtěli Kuličce poskytnout domov, obracejte se na mne nebo na Dumku. Přečtěte si také povídání o Kuličce. Kateřina Svobodová, tel: 724 329 414