| |
6.1.
Kocourův (nejen) novoroční přípitek (Markéta Baňková)
Minule bylo:
5.1.
Vánoce kočky Mícy (M.Dolanská)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998
|
Kocourův (nejen) novoroční přípitek
Velkého černého kocoura Micikve jsem před třemi lety našla opuštěného
u nás na dvorku. Vzala jsem ho k sobě s tím, že pro něj někoho najdu -
avšak člověk míní... časem jsem se smířila s tím, že jsem nedobrovolnou
majitelkou kocoura stala já sama. Avšak Osud mne odměnil - kocour je
dnes stále v centru pozornosti, je prostě úžasný, nejhezčí,
nejchytřejší, nejlepší na světě - no znáte to.
Micikve je vážně skvělý. Vlastně bych si na něj nemohla stěžovat - je čistotný, důstojného vystupování, mňoukáním odpovídá na dotazy, kouše
jen občas a jen jemně.
Má však jen jednu jedinou slabost. Dost chlastá.
Ano - čtete dobře - chlastá, a to nikoli pouze vodu nebo mléko.
Ač nerada, musím vyzradit toto hrůzné tajemství naší rodiny: náš kocour je notorik. S překvapením jsme to se svým přítelem zjistili, když jsme si nic netušíc dali k večeři sedmičku vína - ač jsme ještě ani nepřiťukli, z jedné sklenice vína přesto ubylo - v těsné blízkosti seděl kocour a tvářil se jakoby nic. Po chvíli jsme zjistili, že když si kocour myslí že se nedíváme, rychle strčí tlapku do úzké sklenice (čumák se mu tam totiž nevejde), vytáhne ji a oblíže - toto opakuje tak dlouho, dokud
není sklenka prázdná. Nejdřív jsme se zlobili - víno po kocourovi už
jsme pak pít nechtěli. Jenže uhlídat Micikve byla těžká věc - nakonec
jsme rezignovali a raději mu nalili samostatnou sklenici. Zkoušela jsem
mu také nalít víno místo do sklenice do misky - obdařil mne pohrdavým
pohledem a šel zase ulizovat ze sklenice. Co nám zbylo? Naléváme tedy
při večeři o skleničku více. Návštěvy to pokaždé dost šokuje...
Kocour je však nadržený nejen na víno (i když bílé víno má nejraději) - s chutí si dá pivo, becherovku, martini i koňak - vždy s vážnou soustředěností namáčí tlapku, jako by ho na světě již nic víc nezajímalo - našimi poznámkami o škodlivosti alkoholu se ani trochu nedá vyrušit.
Po zhruba půlhodině usoudí, že má dost a jde si lehnout na monitor počítače. Tam se blaženě rozvalí, oči přivřené, a usmívá se.
A já mu tu radost přeju.
Na zdraví s Micikve do Nového roku!
Markéta Baňková
| |
