| |
22.1.
Několik poznámek a rad I. (Mirka Červenková)
Minule bylo:
21.1.
Akvárium jako televize - kočičí povídání 1 (Mirka Červenková)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998
|
Několik poznámek a rad I.
Měla bych pár připomínek k příspěvku "Kočičí potřeba" od paní Fürbacherové. Nemá smysl zkoušet kozlík lékařský na kočičí toaletu. Kozlík totiž kočkám strašně voní a vzbuzuje v nich přímo láskyplné šílenství. Chtěli jsme vyzkoušet, jak kočky na kozlík reagují, a tak jsme zakoupili kozlíkové kapky a trošku jimi potřeli myšky a malý kočičí polštářek. Člověk se musí přemáhat, protože je to hrozný smrad. Všechny naše kočky se seběhly a snažily se zabrat myšky pro sebe. Válely se po zemi, slintaly, a čím víc se natřely tím smradem, tím líp pro ně. Za chvíli byly myšky i polštářek úplně mokré, kočky byly poslintané a úplně mimo až jsme se báli, že se z toho zblázní. Taky na sebe začaly vrčet a prát se, takže jsme jim to museli rychle zabavit. Experiment skončil tím, že jedna z koček, která tehdy ještě nebyla kastrovaná, dostala druhý den kočičí touhy a odměnila se nám týdnem mňoukání a kvákání.
Proto si myslím, že by kočka na místo s jejím zamilovaným pachem neudělala v žádném případě potřebu. Kočky přirozeně hledají místo, kde můžou své výkaly dobře zahrabat, aby je, jak praví literatura: "nenašli vlci nebo kojoti a nezjistili tak, že někde v blízkosti je kočka". Od začátku jsme našim kočkám kupovali kočkolit Benko nebo Biostelivo, ve kterém si mohly hezky zahrabat a žádné problémy v tomto směru, přestože jsou to všechno nalezenci z ulice, s nimi nebyly. Ať kotě nebo dospělá kočka, vždycky jsme ji nejdřív posadili na záchodek s kočkolitem, a přestože z něj okamžitě seskočila, později ho bezpečně našla.
Jiná věc je, když musíte prožívat kočičí touhy, kdy kočka nechává zprávy případným kocourům nejlépe v přikrývkách. Ještě víc se ale přikláním k tomu, že tímhle způsobem protestuje v období kočičích tužeb proti tomu, že ji nepustíme ven za kocourama, jindy zase, když je s něčím silně nespokojená (u nás se to někdy stalo, když jsme přinesli z venku novou kočku, u paní Fürbacherové možná s umělohmotným roštem s novinami).
Důvod kočičího protestu je nutné zjistit a odstranit. My jsme museli období, než si kočky na nový přírůstek zvykly, překonat zvýšeným zájmem o tímto způsobem protestující kočku a samozřejmě praním a praním.
Doporučuji všem majitelům koček pořídit si prací přikrývky (my jsme si je koupili v IKEA za necelých pět stovek jednu), určitě je lepší hodit přikrývku do pračky než si zoufat, co dělat s počůranou péřovkou. Toužebné značkování se zase spolehlivě odstraní kastrací.
Mirka Červenková
| |
