Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
8.4.
Co s chatou... - kočičí povídání 9 (Mirka Červenková)

7.4.
Kocour Jeff (Alena Kuklová)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998

Co s chatou...
kočičí povídání 7

Jo, doma na šplhadle - to je pohoda... (9 kB) Na jaře a v létě jsme byli zvyklí trávit víkendy a letní dovolené na chatě. Víkendy jsme tedy teď zrušili a jezdili jsme jenom na sobotu, a to ještě jsme se vraceli domů brzy odpoledne.

Chtěli jsme připravit chatu na pobyt koček, a tak jsme dali do všech oken sítě a dokonce jsme zdvojili vstupní dveře a ty druhé jsme vyplnili sítí. V žádném případě jsme nechtěli kočky pouštět samy ven a riskovat, že se zatoulají do lesa a nějaký myslivecký maniak je zastřelí.
Začátkem července jsme naložili kočky a veškeré příslušenství, požádali jsme sousedku, jestli by za nás krmila kočky venku (samozřejmě jsme ji zásobili krmením) a odjeli jsme na tři týdny na chatu. Kočky celou cestu úpěnlivě naříkaly, snad si myslely, že je zase vezeme někam kastrovat.
... a nebo alespoň v krabici (13 kB)
Na chatě s nimi byla hrozná legrace. Když si snad centimetr po centimetru všechno očichaly, prolezly všechny díry a škvíry za nábytkem, kam se celá léta nedostaneme se smetákem a vždycky se odněkud vynořily obalené pavučinami. Pavouci a hmyz, kterému se každé léto vyhýbáme, tentokrát neměl šanci. Kočky všechno chytily a sluply.
Jenže my jsme zjistili, že je teď všechno těžší. To, že tam není voda a elektrika, nám nikdy nevadilo, byla to docela příjemná změna proti paneláku. Ale teď - složité mytí kočičího nádobí a záchodků, strašně složité zásobování čerstvým jídlem a nakonec, když jsem čtvrtou noc našeho pobytu přišlápla Rozárce tlapku tak, že zaječela, jeli jsme další den domů. Od té doby jsme už na chatě nikdy nespali a jezdíme tam teď už čtyři roky jen tak třikrát ročně na chvilku. Letos jsme se dokonce rozhodli, že ji prodáme, přestože nám doteď bylo líto se jí zbavovat. Je to jen 50 km od Prahy na krásném místě u řeky Ohře, prostě ráj na koupání a pro rybáře. Ale co naplat. Nejezdili jsme tam, když jsme měli kočky dvě, s jedenácti už tam nebudeme jezdit tuplem.

Mirka Červenková