Vzhledem k tomu, že jsme "zvířecí" rodina, rozrostli jsme se postupně o křížence Peggy, jezevčici Terezku, kocourka Rokyho, zvaný Kocour, barmskou
kočičku Micku, britskou mramorovanou Casey a dogu harlekýna Jessicu. Bohatý zvěřinec přináší bohaté zážitky, až dosud převážně šťastné. A jak to v životě chodí, někdy je potřeba i zvěrolékař a následně v horším případě tabletka. Vyzkoušela jsem všechny popsané případy u všech zvířecích členů domácnosti. Věrný a inteligentní všemi milovaný pes zhltně tabletku v
kousku masa, polkne a čeká další maso nevěda, že právě polkl něco zcela jiného. Kočička vezme maso, pečlivě kouše, maso sežera a tabletku vyplivne. Další maso si s tabletkovým minikouskem nevezme. Zabalit kočku, vypáčit tlamku, vsunout tabletku a eventuálně dát lžičku vody - zabalím, vypáčím, vložím, kočka sebou mrskne, kousne mě, vyplivne tabletku, vylije vodu, mezitím se vyprostí, cestou mě poškrábe a celý den ji nevidím. Sedět na ní, držet ji, páčit - v živém stavu nelze, v neživém není třeba tabletky. U nás zaručený způsob po tvrdém nácviku a dle nátury kočky - injekční stříkačka, rozpuštěná tabletka - kočku během hlazení a mazlení se přidržet za hlavu, rychle vsunout stříkačku do tlamky a stříknout do krku. Zcela bezpečné se nakonec ukázalo odmítnutí tabletek, medicína v sirupu a příslušné množství vmíchat do jogurtu, který si ani já běžně nekupuji, jako krajanka a podobně. Bez nucení zůstanou pouze čisté mističky.
Eva Polincová
S potěšením studuju kočičí rubriku a upřímně se bavím nad skutečností,
kolik jedniců prožívá to co já a s chutí.
V poslední době se kolem dokola probírá téme - moje nemocná kočka.
Vzpoměla jsem si na rozkošnou obměnu tohoto tématu - a to: já chorá a co na to moje kočka...
Strašně ráda bych si početla ve zkušenostech ostatních kočkomilů na toto téma.
Kdo tvrdí, že kočka je laxní, neměl kočku a chřipku zároveň.
Vzpomínám si, jak jsem takhle padla poprvé - co všechno Alfíček dělal, aby mě udržel při životě. Normálně se drží tak 1 - 1,5 m ode mne v jakékoli místnosti bytu jsem. V případě mého ochoření se na mě NALEPÍ a nehne se. V noci - několikrát (dostkrát) - cítím na tváři studený čumáček - nikdo mi nevymluví, že Gandalf kontroluje, jestli ještě dejchám. V momentě, kdy se nemoc otočí k lepšímu, zpravidla 10 min. poté, co zaberou antibiotika a opadne horečka, jde si kočka odpočinout ze služby u lůžka do té své 1 m vzdálenosti.
Zvláštní kapitolou v této péči bylo období, kdy jsem si zlomila kotník a pokoušela si nepřerazit druhý o berle a pečující kočku.
Irena Šulcová