Mohu všem majitelům kočiček doporučit pouze jedno jediné: důslednost. Máme kocourka 16 let, první sedačka za jeho "působení" byla poškrábána, ale jak už to v životě chodí, člověk se učí stále. Potom mi někdo poradil, dát na stále dostupné místo v bytě něco ke škrábání. Prostě taková plocha pro "kočičí manikuru". V tu dobu jsme také koupili s manželem novou sedací soupravu, a já se strašně bála výroku svého muže: jak škrábne, tak letí z domu. Sedačka byla opravdu krásná, sametová a hebká. Radost z ní mi kalila pouze starost o našeho Sokynka. Pochopí situaci? Sedačka zbavena obalů zaujala místo v obývacím pokoji a kocourka okamžitě zaujala. Postavil se na zadní tlapičky, natáhl přední a ... zařvala jsem strašlivě. Popadla zvířátko, pleskla jednu na zadeček a šup s ním na škrabadlo. Nikdy nepochopím ( celou situaci jsem komentovala slovně, zdůvodňovala jsem Sokýnkovi PROČ tohle nesmí, že mu jde doslova o existenci! ) jak rychle mu došlo co se po něm vlastně žádá. Kdykoli potom šel okolo sedačky, stačilo varovným hlasem říci jeho jméno, a byl pryč. Ten první pokus o zašrábání si, byl prvním a současně i posledním. Dnes je starý, nemocný a značně rozmazlovaný, ale nikdy ho nenapadlo zneužít situace. A škrabadlo? Je to vlastně vyřazené staré žehlící prkno, potažené částečně kokosovým koberečkem. Také na balkoně má svůj vlastní samorost - torzo stromu, které dostatečně nejen k lezení využíval, ale i k okusování. Já osobně jsem přesvědčena, že má-li kočka svoje stabilní místo ke škrábání, není třeba se bát. Ale pozor! Je nutné, aby si mohla skrábat jak přední tak zadní tlapky současně. Přeji Vám úspěch ve výchovném procesu.

Tady bude asi každá rada drahá, právě také řeším stejný problém. Mám zatím ještě nevyzkoušený nápad: protože se mi stejně líbí ratanový nábytek, chystám se - až ušetřím - koupit takový ten z toho silnějšího dutého ratanu. Ratan bude doufám odolnější proti kočičímu ničení než textil. A pak si nechám nohy křesel a pohovky omotat sisálovým provazem - tak jak jsou omotána škrabadla. Nevypadá to špatně, a až to kočky zničí, může se to nechat omotat znovu. Má to tu výhodu, že nebudu muset kočky nic odnaučovat - a jak je známe, možná, až jim to bude dovoleno, zrovna to přestanou ničit.

Vodičky jsou blbost, zahánění od nábytku ještě větší. Resp. jde o činnost nepřinášející žádné výsledky (kromě jediného oakmžiku, kdy bráníte nábytek vlastním tělem).