Kryštof k nám přišel někdy na začátku léta roku 1997. Po naší zahradě se začalo najednou toulat malé koťátko. A když tam bylo ještě příští týden a vypadalo pohuble, bylo rozhodnuto. Babička mu ohřála trocu mléka a náš nový člen rodiny se začal zabydlovat. Koťátko se ze začátku nacházelo pouze ve dvou stavech - buď se s námi pralo, kousalo či jinak zlobilo a nebo se nechalo chovat, cumplalo nás jako matku a masírovalo svými drápky (to cucání Kryštofovy zůstalo do dnešních dnů, a to je mu už přez dva roky a váží kolem sedmi kil!.)

Po návštěvě veterinářky jsme se dozvěděli o Kryštofovy jednu zajímavost - kromě toho, že mu chyběly fousy (asi mu je někdo za mlada ostříhal!), v kožichu mu na zádech chyběly pesíky! Kočičí srst se totiž skládá ze dvou vrstev - spodní vrstva jsou vlníky - jemné chloupky a nad nimi je krycí vrstva - pesíky - ty jsou hrubší a výce odolné proti nepřízni počasí. Diký této "vymoženosti" občas Kryštof vypadá pěkně neupraveně a musí na sobě pracovat aby vypadal k světu.