Mikeš a Fila - II.díl
aneb
Ti dva jsou na sebe jako pes a kočka
První díl - pokud jste ho nečetli, tak neváhejte a hop tam !!!
Dalším problémem soužití bylo (a stále je) jídlo. Pravidelný systém byl, že pes dostal večeři na chodbu a kocour do koupelny. Obvykle to vypadalo tak, že pes sežral obsah kočičí misky (kocour zatím baštil jeho) a pak vyhnal kocoura i od své misky. V rámci rovnoprávnosti jsme začali zavírat a kocour si mňouknutím řekl, že už je po večeři. Pak následovala obvyklá výměna misek.
Naše jídlo je pro psa nedotknutelné, pro kocoura nikoli (viz můj až na kost
propíchutý palec - následek boje o kus salámu). Ale co je kocourovo, je i psovo, takže kocour skočil na stůl, ukradl něco k jídlu a pes mu to sebral neb to již nebylo páníčkovo. Kocour tedy změnil taktiku. Začal krást dva kusy, ten první shodil psovi a ten druhý si nechal.
Vyvrcholením všeho byl náš odjezd ke známým, kdy jsme na stůl položili takový ten
papírový zavírací futrál s 10 vajíčky. Stačila chvíle nepozornosti a kocour
odborně otevřel krabičku a vajíčka jedno po druhém shazoval psovi na zem.
Zachránili jsme poslední čtyři.
K debatě o kočičím krmení: oba miláčci dostávají granule (každý své) a konzervy
(společné). To je občas vylepšováno drůbežími a králičími kostmi (ty duté dostává
jen kocour na ohlodání). Kocour navíc loví a pes krade vajíčka, pokud se k nim
dostane. Musel jsem značně zpevnit slepičí výběh, protože pes se dostal i do
kurníku. Jak prolezl pes vysoký 60 cm v kohoutku (váha 33 kg) otvorem, kterým
taktak projde slepice, nevím, ale několikrát jsme ji uvnitř nachytali. Zajímavé
je, že ze kbelíku (i když již nejsou hlídána) je nekrade.
Jan Halva
