Cestování tentokrát bez kočky
S nasi drivejsi kockou jsme vyzkouseli vsechny moznosti, jak cestovat s ni i
bez ni. Nakonec jsme si my (ale hlavne Kote) zvykli, nechavat ji na kratsi
dobu proste doma. Na delsi cestu jsme ji bud vozili s sebou, nebo jsme ji
"pujcili" hodnym pratelum.
Opousteli jsme ji vetsinou na jednu ci dve noci (treba od patku do nedele), vyjimecne i na tri. Jsem presvedcena, ze kdyby si byvala kocka mohla vybrat mezi drncanim v aute ci klidem domova, dala by sama prednost druhemu. Mozna
zalezi na kocce, ale i nase soucasna Dixie uz byla parkrat dve noci sama a
zvladla to na vybornou.
Ze zacatku, kdyz Kote videla, ze si pripravujeme cestovni tasky, vzdy se
bezela nekam schovat. Proto jsme si je vetsinou vyndavali uz nekolik dnu
pred cestou a Kote, kdyz videla, ze jsme i tak dosud doma, zvykla si a tasky
ji prestaly znervoznovat. Zvlaste pak, kdyz poznala, ze zustane doma.
Postupem casu jsme ji opousteli (hlavne v Evrope) skoro kazdy vikend. Kocka
pak pri nasem odchodu treba nekde spala a uz se ani nenamahala, jit se s
nami rozloucit.
Vzdy, kdyz jsme ji nechali doma samotnou, mela volnost pohybu po celem byte. Spise jsem odstranila veskere predmety, na ktere by pripadne mohla doskocit
a shodit je. Prestoze byla jinak velmi poslusna, behem nasi nepritomnosti
jsem nad ni nemela dohled. Mam ale stejne pocit, ze prevazne spala, nikdy
jsme nenasli nic shozeneho, ani rozbiteho. Zato v perinach nasi postele byl
vzdy hluboky dolik.
Stesk po nas si musela lecit jidlem, protoze at jsem ji ho dala sebe vice (a bylo to opravdu hodne!!), misky byly vzdy dokonale vylizane.
Pro svoji potrebu mela hlubokou a prostornou bedynku a kockolitu byla velka vrstva, ktera stacila na nekolikadenni zahrabani.
Tohle reseni melo vyhodu jak pro nas, tak i pro kocku. Pro nas tu, ze jsme
mohli jezdit na navstevy, nebo na kratsi cesty pres hranice, ktere by jinak
s kockou vubec nebyly mozne. Kote byla sice opustena, ale byla ve svem
prostredi, mela k dispozici cely byt a krome nasi pritomnosti ji nechybelo
vubec nic.
Meli jsme pak jeste i dalsi andulku, ktera take zustavala s Kotetem doma.
Mozna si kratily dlouhou chvili tim, ze spolu o nas vedly dlouhe debaty na
tema, jaci jsme nezodpovedni majitele !!
Kdyz jsme pri navratu vesli do dveri, hrnula se k nam nejen radostna kocka
ale celym bytem se od okna nesla andulcina hlasita "Oda na radost". Na tato
obe privitani jsme se vzdy uz predem moc tesili.
Marie Crossette, USA
Nechcete koťátko ?
Kamarádce (teda její kočce) se na zatmění Sluníčka
narodila dvě koťátka a neví co s nima. Jedno kotě je takové poločerné a druhé
mourovaté, ale bohužel zatím nevíme, co je to za pohlaví. Teď jsou koťátka týden
stará a ještě slepá, ale k odběru by byla někdy za měsic.
Muj mail je: h.nekolova@icl.cz a kamaradky Miriam: carodejka@hotmail.com
|
Koťátko do dobrých rukou
Opět krmíme svobodnou kočičí matku a máme na zahradě dvě koťata k umístění do dobrých rukou. Hledáme proto zájemce pro zdravé, dva roztomilé kocourky - sněhobílého „Méďu Béďu" a bílo-mourovatého „Filipa", kterým jsou dva měsíce. Do dobrých rukou je přivezeme i se základní výbavou. Najdou se zájemci ?
|