|
O Sametce I.
Daruji dvě koťátka
krásná, hravá, přítulná - kocourka a kočičku
bez průkazu původu, matka typu Ocicat. Kocourek vypadá jako malý tygřík s růžovou tlamičkou, kočička je tmavošedá také s pruhy - velmi zajímavá. Jsou jim dva měsíce a už se těší na nové páníčky-paničky.
Prosím hodné lidi,
kteří by se mohli ujmout dvouletého kocourka (rasa britský
modrý), aby volali číslo 0602-409897 (Mgr. Johanna). Kocour je velmi, dokonce až nezvykle klidný, čistotný a přívětivý. Byl hodně a dlouho nemocný s ledvinami, proto teď smí být krmen jenom zvláštní dietou složenou z granulí, které jsou k dostání pouze u veterináře. Není sice kastrovaný, ale neznačkuje a "neharaší" mu. Je zvyklý žít jen v bytě, společnost psa ani malých dětí mu nevadí. V rodině byla bohužel zjištěna alergie na kočičí srst, takže mu hledáme nový domov. Jako výbavu dostane samozřejmě záchůdek, misky a všechny svoje kočičí věci. Máme ho moc rádi, takže bychom ho chtěli občas v budoucnu vidět.
tel.: 0602-409897
|
Sametka přišla do naší rodiny jako tříměsíční kotě. Chovala se od počátku jako
správná kočka - tedy nejprve prošla dům od sklepů po půdu a zpátky, prověřila si
svoji jídelnu, toaletu, hrací prostory, schovky, spací kouty a nepotřebné pečlivě
připravené pelíšky. Náš dům je poměrně rozlehlý, takže jí tento prostor stačil
poměrně dlouho. Pochází ze stísněných panelákových poměrů, kde sdílela se svou
mámou a třemi sourozenci jednu panelákovou předsíň, kuchyň a toaletu. Nové
bydliště jí muselo připadat neskutečně velké a téměř neprobádatelné. Bádala ovšem
svižně. Nejraději půdu a sklep, kde se lze neskutečně dopáchat. V těchto
radovánkách proběhl konec léta, podzim a zima.
S přicházejícím jarem - už někdy koncem ledna - jsme začali pozorovat kočičí námluvné choutky. Museli jsme se rozhodnout - koťátka nebo kastrace. Přiznávám - nevyvinuli jsme dostatečné úsilí při hledání vhodného ženicha, v nejbližším sousedství se žádný vhodný adept nenachází, takže - rozhodli jsme se pro operaci.
Proběhla letos na apríla - pan doktor byl skvělý, Sametka statečná, dcera jako ošetřovatrelka trpělivá a citlivá takže vše jsme zvládli dobře. Kočička se rychle uzdravila, zesílila a nastalo to pravé peklo.
Venku jarní sluníčko, celá rodina na zahradě - a Sametku necháte na polštáři v obýváku? A když ne, co s její dlouhou srstí uděláme večer? Jak proběhne obvyklý "Sametčin ranní scénář" když bude plná hlíny, větviček, pavučin a
jánevímčehovšehoještě?
Sametka rozhodla za nás. Prostě šla za námi ven. Musela jsem se naučit ji každý večer trpělivě vyčesávat srst, zbavovat všech zakudlaných nečistot. Někdy musely přijít na řadu i nůžky - a stím spojené nebezpečí, že ji střihnu - a také jsem ji střihla. Navíc jsem někdy měla pocit, že toho svinčíku v té srsti je tolik, že udělám z perské kočky krátkosrsté zvíře - to tu ještě nebylo, perská krátkosrstá.
Pobyt v zahradě se pro Sametku stal největší životní radostí. Loví vše co se jen trošku hýbe - od lístečků, přes mouchy, brouky, pavouky, motýly až po ptáky - ty nesmí, má je zakázané. Hraje s námi na schovávanou - nejraději se schovává vysoko na stromě a dívá se na mě shora, jak dole pobíhám a marně ji volám.
Ema Stofferová
| |