Daruji dvě koťátka krásná, hravá, přítulná - kocourka a kočičku bez průkazu původu, matka typu Ocicat. Kocourek vypadá jako malý tygřík s růžovou tlamičkou, kočička je tmavošedá také s pruhy - velmi zajímavá. Jsou jim dva měsíce a už se těší na nové páníčky-paničky. Vlasta

Proběhlo jaro a s přicházejícím létem vyvstala další otázka - co dovolená? Všichni odjedou z domu, kdo se bude o Sametku starat?

Babička s dědou mají chatu v Kunštátě - tam by se jí určitě líbilo, ale zvykne si tam? Přece jen je to ve volné přírodě, u lesa, to není oplocená zahrada, kde za plotem nenajde nic než jinou zahradu a dál jen jiný dům. Tam bude moct běhat neomezeně daleko. Přemýšleli jsme i o tom, že její péči svěříme do rukou některého ze sousedů. Když jsem si představila, že Sametka bude 3 týdny zavřená v bytě, kde jednou nebo dvakrát denně někdo příjde jí naplnit misku, řekla jsem ne. Sametka je zvyklá na pohyb a potřebuje sluníčko a volný prostor.

A přece to nebyla tak úplně pravda. Jednoho dne se vrátila k chatě vratkým, nejistým krokem. Byl z jejího kožichu cítit aceton. Rychle vodu - umýt a k veterináři - injekce proti bolesti - jinak nelze nic dělat, než čekat. Nějaký dobrák ji polil ředidlem nebo podobným svinstvem kožíšek, ona si jej olízala a neštěstí bylo hotové. Bezesná noc, ale druhý den už lepší. Než byla úplně dobrá, trvalo to týden. Nikdo z okolí nic neviděl, neslyšel, nic neví, samozřejmě jak jinak. Naštěstí vše dopadlo dobře.