Většina městských lidí, kteří nechovají doma žádná zvířata, žije v přesvědčení, že pes a kočka jsou nepřátelé na život a na smrt. Naopak obyvatelé venkova vám budou tvrdit, že u nich na dvorku se pes s kočkou snáší velmi dobře. Obě tvrzení jsou pravdivá. Naši psi nikdy nelenili a při procházce na ulici řádně prohnali každou cizí kočku. A naopak k našim kočkám se chovali vždy gentlemansky. Dokonce občas dělali, že nevidí nějaké to ukradené sousto ze své misky. Jednou, to jsme ještě bydleli dole v suterénu, naše Micka něco ošklivého provedla a tak jsem ji popadl a vyhodil z kuchyně otevřeným oknem na zahradu. Věděl jsem, že se jí nemůže nic stát, parapet okna byl v úrovni zahrady a kočka vždycky dopadla na všechny čtyři a uraženě odcházela. Tentokrát však na zem nedopadla. Za oknem totiž ležel Matěj, náš novofoundlák. Postřehl nějaký pohyb a domníval se, že mu panička hodila něco k snědku. Jaké bylo jeho překvapení, když chytil neidentifikovaný nízko letící předmět a zjistil, že má v hubě kočku. Chvíli tupě zíral a teprve, když se Micka mňouknutím ohradila proti takovému nedůstojnému způsobu držení, opatrně ji postavil na zem. Jinou zkušenost máme s Pifem. Když jsme letos po dvou týdnech přijeli se psem z dovolené, našim koťatům bylo asi 5 týdnů a měla se čile k světu. Vykládali jsme věci z auta a kočka i s koťaty se nám pořád pletla pod nohy. Abychom na ně nešlápli, raději jsem je zavřel do předsíně, kam už mezitím pod lavici zalezl Pif. Po chvíli Jana zjistila, kde koťata jsou a trochu s obavami se šla na ně podívat. Pes sice našim kočkám nikdy neublížil, ale teď koťata dva týdny neviděl... Kočka seděla uprostřed předsíně, koťata se honila kolem ní a Pif seděl na botníku a z výšky sledoval to hemžení dole na podlaze. Nevím, zda ho koťata příliš obtěžovala nebo se bál, aby na ně nešlápl, fakt je, že vyklidil pole a čekal, až ho přijdeme vysvobodit. Teď už žádné obavy nemáme. Pif jednou dokonce zůstal v předsíni celou noc s kočkou a koťaty zavřený. A co se stalo? Vybílil jim dokonale všechny misky.