Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
20.12.
Indikace naštvání (Petr "MiLi" Habala)
17.12.
Soužití psů a koček (Pavel Steiner)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998
Ve zvířecí rubrice naposled vyšlo:
20.12.   KRÁLÍCI
Králíček Domino (Marie Crossette)
K dispozici je i Zvířecí archiv


Indikace naštvání

Prosba o pomoc
Ozyvam se na tuto e-mailovou adresu ve snaze umistit nalezeneho kocourka, ktery se 1.12. potuloval po dvorech v Londynske ulici na Praze 2 a snazil se dostat do ruznych domu, kde by mu bylo tepleji. Je to cerny kocour, nekastrovany, cisty, zdravy, evidentne zvykly na zivot v byte. Ackoliv jsem po celem okoli vylepila plakatky s mym telefonnim cislem a adresou, dodnes se nikdo neozval. Kocourek se mnou bydli v byte, ale bohuzel po novem roce se stehuji do zahranici, takze si ho nemuzu dele ponechat. Novym majitelum venuji spoustu veci, ktere jsem mu zatim nakoupila: kocici zachudek, skrabadlo, hreben, misky, hracky, prepravku na transport atd. Je moc mily a mazlivy, ackoli chvili trvalo, nez jsem si ziskala jeho duveru. Je odcerven i naockovan. Cca 2 roky stary. Kdyby mel nekdo zajem o toto mile zviratko, kteremu jsem zacala rikat Karel, rada ho se vsemi vecmi dopravim do jeho budouciho bydliste a pridam mu na cestu krmeni na 14 dni a stelivo na tyden. Zalezi mi na tom, aby ziskal opravdu hodne majitele.
Kontakt na mne: jorka@seznam.cz mobil: 0606/608030 Zustavam s pozdravy a doufam, ze Karel ziska nove hodne majitele.

Jak pravidelní čtenáři Dumky ví, Ferdova Dumka snad není ani kočka, tak málo ji baví hlazení, škrabání a mazlení vůbec. Nejjistější metodou, jak ji odněkud dostat, je právě hlazení. Od svých lidí si ještě ledacos nechá líbit, což asi bude tím, že ji krmí. Občas jim dokonce začne vrnět, což je silně nefér, kdybych jí dával každý den žrát, určitě by mi taky vrněla. (Když jsem jí jednou dal její oblíbenou rybu, otřela se mi o nohu.) Nicméně já jsem si dobře vědom, že jako host si nemůžu moc dovolovat. Rád ji pohladím, ale zase ji nechci svou vtíravostí vyštvat z oblíbeného pelíšku či rušit při důležitém odpočinku. Je proto kritické vystihnout moment, kdy je už naštvaná, že ji obtěžuji, ale ještě se neurazila.
Dumka utočí na Miliho ruku (7 kB)

A právě tady mám štěstí, Dumka má totiž zcela spolehlivě působící varovný systém: ocas. Počáteční stav: Dumka někde leží. Začnu ji hladit či škrábat a ona mě chvíli toleruje. Když ji začnu jít na nervy, začne ocasem pomrskávat ze strany na stranu. V tom okamžiku ji nechám a odejdu, Dumka je ráda, že už ji neštvu, já jsem rád, že se minutu či dvě nechala hladit. Od té doby, co používám tento systém, se naše vztahy výrazně zlepšily a několikrát se už nechala hladit i tři a více minut.
Dumka vždy útočí s rozmyslem (8 kB)
Pokusy také bylo zjištěno, že když si ocasu nevšímám a hladím dál, Dumka se nakonec ožene tlapkou, kousne mě a odejde znechuceně pryč. Vyjímkou jsou samozřejmě chvíle, kdy má náladu na rvaní. V těchto případech na nic nečeká a bez mrskání ocasem se do mě zakousne, jakmile se přiblížím rukou. Nastane tvrdý boj mezi Dumkou a mou rukou, který většinou skončí nerozhodně, to jest jednoho z nás to přestane bavit. Jejím nejoblíbenějším chvatem je popadnou předloktí mezi přední packy a zakousnout se buď do kotníků ruky (což nechápu, čekal bych, že se jí bude lépe kousat ze strany do prstů, protože se lépe vejdou do pusy) nebo do masité části mezi palcem a hřbetem ruky.
Při hře se oba náramě baví (10 kB)
Drápků používá jen přiměřeně a ještě nikdy mi netekla krev, ani když se do toho opravdu dala. Je to hodná kočka. Máme takový přirozený cyklus, k Ferdovi chodím jednou týdně, poperem se a do příští návštěvy se mi zahojí škrábance. Nicméně nejčastější hrou, kterou spolu hrajeme, je "na špióna".
Při kontaktu je Dumka přeostrá (5 kB)
Někam si lehne, aby dobře viděla, co provádíme, a snaží se být při tom neviditelná tím, že se přitiskne k zemi. Když se k ní přiblížím, že bych si chtěl také hrát, pochopí, že byla prozrazena, a rychle zmizí.
Tolik další zpráva kočičího amatéra.

Petr "MiLi" Habala