Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
19.8. Ikarův pád
Minule bylo:
18.8.
Představení Dumky
Kočka Dumka 1998
Archiv kočičí rubriky

Ikarův pád

Takže, kotě se narodilo, jmenuje se Dumka (volat na ní budem asi Dumy - ale pozor ! není !!! dummy !!!), bylo řádně vychováno a nyní bylo potřebné ho adoptovat - vytrhnout ve vhodné chvíli z rodného hnízda a převézt do jeho nového bydliště. Měl jsem z toho trochu trauma - odstavit ho od mateřské péče, ale paní P. je zkušená chovatelka koček i koťat, takže doporučila, že ideální je si ji vzít někdy mezi šesti týdny a dvěma měsíci.

Ve středu se odveze její bratříček Ikarus do Plzně, a tak bylo rozhodnuto, že si pro ni přijedeme ve čtvrtek, aby to pro mámu Pikuli nebyl až takový šok - přijít najednou o všechny děti. (I když třeba si ráda už od svých dětí oddychne...) unavená Dumka při návštěvě (12 kB)
Ikar, který byl takový lort, že jsem ho ani nestačil zachytit fotoaparátem (a kdyby se mi to povedlo, určitě by mi ho sežral nebo alespoň poškrábal čočku objektivu) dostal své jméno dle jedné příhody, kterou Vám dnes vylíčím - o Dumce jsme se nic zvláštního nedozvěděli, akorát to, že s bráchou velice moc řádí. Osobně si myslím, že Ikar využívá své převahy, což bylo vidět při jedné z našich návštěv, když Dumku packama odháněl od potravy... Je to malý lotr - ještě, že jsme nechtěli kocoura, to by to u nás vypadalo asi jako u Verdunu...
Ale zpět k Ikarovi. No vlastně to bylo jednoduché. Jak jsem už říkal, Dumka a Ikar (který se ještě nejmenoval) spolu řádili - tentokrát blízko schodů, které vedou z půdy. Jak byli oba zabráni do boje, nevšimli si, že se ocitli proklatě blízko nejen ke schodům, ale též k zábradlí. Jak to dopadlo je nasnadě: Ikar vypadl pod zábradlím, cizí zavinění nebylo zjištěno. Byl z toho v šoku a brečel. Vypadalo to, že má něco s packou :-(. Zafixovali mu ji do dlahy. Stalo se to pozdě večer, tak nemělo moc smysl jít na veterinu - ráno moudřejší večera.
Ráno, když se probudil celý dům, zjistilo se, že kocourek dlahu nemá - sám se z ní vyzul, a naopak dovádí a dokonce na stejném místě, jako by se nic nestalo, i když si teď už dával větší pozor na to, kde končí zábradlí a začíná díra. Paní P. mu pak od té doby říká Ikar.