| |
Černej kocour Bertík
Mame kocourka, ktereho jsme nasli cca pred 5ti mesici opusteneho, vyhubleho a pokryteho exkrementy. V dnesni dobe je mu 10 mesicu a je z nej krasnej cernej kocour Bertik. V patek jsme se odhodlali k dosti daleke ceste na chalupu a kazdy, kdo nevlastni Dumku vi, ze to neni lehka zalezitost.
Bertik ma navic pravdepodobne trauma z minulosti, protoze CELOU cestu kamkoli vytrvale mnouka.
Spolecne s nim v aute se vezly dalsi dve kocky, mamka, sestra a znama s dcerkou. Kdyz jsme (ja a muj pritel) dorazili na misto autobusmo, vydali jsme se na malou prochazku.
Cestou zpet jsme narazili na mamku se znamou, ktere mely oci navrch
hlavy, a ze pry se boji do chalupy, ze pry Bert zesilel. Pry je bezduvodne napadal, skakal jim az do obliceje. Neverili jsme svym usim, nas hodny a mily kocourek? Skutecne vsak v rohu stodoly bylo slyset tlumene vrceni a prskani. Nereagoval ani na nas hlas (hlas paaniickuu). Po litem boji, ze ktereho jsme si oba (ja i muj pritel) odnesli par sramu, se nam ho podarilo sundat z tramu a zavrit v kuchyni.
Tam se mirne zklidnil, a zacal se zurive trit o nohy. Kdyz jsme ho ale chteli pohladit, vystartoval zuby i drapy. V ocich nepricetnost. Tehdy poprve padlo to slovo. Vzteklina. Odmitali jsme si to pripustit s poukazem na to, ze chybi dalsi priznaky, jako napriklad silne slineni. Udelalo se mi spatne od zaludku, kdyz jsem si vsimla, ze mu kapou sliny na linoleum. Za chvilku mel pritel temer promocene konce nohavic.
Zacaly se mi vybavovat jednotlive souvislosti, jako napr. ze Bert neni ockovan proti vztekline, ze jsme pred mesicem byli na venkove... V pritomnosti malych deti nemohl zustat a tak jsme jeste v patek v noci nasedli do auta a jelo se zpatky do Prahy. Snad najdeme nejakou veterinarni pohotovost. Cestu jsem probrecela. Pred trictvrte rokem jsem prisla o kocicku, zajelo ji auto a ted tohle. Stale jsem mela pred ocima Bertikuv nepricetny pohled.
Zatimco ja jsem brecela, pritel mobilnim telefonem burcoval temer o pulnoci zname veterinare, aby zjistil dalsi podrobnosti o te strasne nemoci. Pry nemame jezdit na pohotovost, ze pry ho, az ho uvidi v tomhle stavu, rovnou utrati. Vzteklina se da pry prokazat pouze rozborem mozku. Zabije se zvire a pak se rekne, mel nebo nemel. Hruza. Rozhodli jsme se pockat do rana. Po prijezdu do znameho prostredi se Bertik okamzite uklidnil a choval se jako normalne.
Rano nas doktor uklidnil, ze se urcite nejedna o vzteklinu, nebot kocourek zere a pije, nema teplotu ani zdurene uzliny, ani mzurka mu nekouka, a nepotaci se. A pry hlavne by se jen tak neuklidnil, protoze vzteklina ma prubeh agrese vzrustajici. A cim to chovani? Stres z cesty. A cim to slintani? Probouzejici se sexualita. Asi se mu libila jedna z kocicek a nechtela s nim nic mit, tak byl nastvany na nas? Kdo vi.
Proc o tom pisu? Protoze mne prekvapilo, ze ackoli jsem precetla jiz
spoustu literatury o kockach (jenom doma mame tri obsahle knihy), nikde
jsem nenasla zminku o takovemto chovani. Vsude je popisovana rije kocicek, nikde poradne kocourku. Copak vsichni maji jenom kastraty? Byl to pro mne dost dramaticky zazitek, nebot neslo jen o zivot meho kocourka, ale i o osudy dalsich lidi, kteri meli strach o sve deti i o sebe.
A na zaver, presvedcila jsem se, ze je lepsi nechat kocku doma, nez ji vlacet s sebou, ze je stastnejsi a spokojenejsi. Tim se uklidnilo me cerne svedomi, ze je cely den zavren v byte. Zcela jiste jiz nikdy nezapomenu na ockovani a z Bertika kluka bude za par mesicu Bertik stredni rod.
Kaacza
| |
