Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
30.10.
Kočky - výstava 25.10.1998 (Blanka)

Minule bylo:
29.10.
Škrábadla/šplhadla - doplněk (Jana Müllerová)
Kočka Dumka 1998
Archiv kočičí rubriky

Kočky - výstava 25.10.1998

Dumka se rozhoduje, půjde-li na terasu (5 kB) Podrobnosti o číslech si netroufám dodat, ale mohu napsat něco o celkovém průběhu. Na Pankráci, kde se výstava konala, byly k dispozici dvě nově upravené poměrně velké místnosti.

V každé bylo umístěno cca 40 klecí, velmi pěkně prostorných, vybavených WC, mističkou s vodou. Jídlo (suché) bylo také k dispozici. Na začátku bylo každé zvíře prohlídnuto paní doktorkou Lukešovou. V některých klecích bylo více koček, což jim moc nevadilo, protože se znaly. Byla tam koťátka černá, rezavá, strakatá, prostě úžasná sestava. O ty byl velký zájem, protože lidi nemají představu jaké je to někdy piplání, ale to je pro kočky dobře.
Pak tam byla odrostlá skupina, tzv. jarních koťat, mezi které taky patřila naše Čepička, mourinka Sára a moureček (Kilman - jmenuje se po naší rodině), kterého pojmenovala paní Škvařilová (mimořádně obětavá paní ze spolku, která k sobě bere koťátka, když jsou v tísni - např. 4 nalezená u pomníku sv.Václava v krabičce - nebo se potřebují vylízat z nějaké choroby). O tuto velikost zpočátku zájem nebyl - o výrostky nikdo moc nestojí. Lidi, kterých tam bylo obrovské množství, si berou buď malinká koťata nebo dospělé kočky, o kterých si myslí, že už jsou rozumné, nebo že měly peklo na zemi a chtějí jim to vynahradit. Ale stejně některé dospělé se neudaly.
Odpoledne přišla další skupina, tzv. i náhodných návštěvníků, u kterých má člověk obavu jestli tuší, co to znamená mít zvíře na starosti. Naštěstí Čepičku si vybrala paní s pánem, kteří mají doma 2 kočky a jedna si nechce hrát s druhou, tak hledali kamarádku pro tu hravou, což je pro Čepičku ideální. Tak teď je v Holešovicích a zatím víme, že jí i dobře chodí na záchod, ale je zalezlá, což doufáme, že se vylepší. Dostala ihned na místě novou přenosku, tak myslím, že může být spokojená. Překvapivě byla těsně před ní vybrána i Sárinka a pak hned následně, když se dostal samostatně do klece i Kilman. Odjeli na Jižní město, je to holt nová generace, tak jsou na sídlišti.
Já jsem musela hned po výstavě, která trvala od 10 do 18 hodin odjet do Budějovic na školení (mimochodem Front Page), tak jsem z toho nebyla tak zničená, ale moje kamarádka Adra mi pak řekla, že přišla domů jak po pohřbu. Tak člověk místo aby byl rád, že koťata jsou snad zajištěná, je z toho nakonec zničený.
Protože jsme po umístění našich koček pomáhaly umísťovat i další, zjistily jsme: Většina lidí byla z Prahy 4, čili výstava by se měla konat i v jiných pražských obvodech, což by možná byl tip pro Vás, jak spolku pomoci - najít někoho, kdo by výstavu umožnil uspořádat i jinde. Bylo by dobře dělat osvětu ohledně kastrace zvířat, protože pro některé lidi jsou to zcela nové informace a neuvědomují si, že jejich kocour sice nemá koťata u nich doma, ale nikdo neví kolik jeho potomků je v krizi. Bylo by dobře uveřejnit návod jak postupovat v případě nalezeného (ztraceného) zvířete, protože spousta lidí, když sami zvíře nemají, neví kam by se měla obrátit a co se zvířetem dělat, jak s ním zacházet apod. Mohlo by se i využít jako informace pro děti školou povinné.
Jinak výstava byla ohromně úspěšná a bylo by dobře poděkovat všem, kteří na tom pracovali i těm, kdo si nějakou kočičku vzali za vlastní.

Blanka