PAVOUCI A KRÁLÍCI
Setkání s pavoukem
Je to asi čtrnáct dní, co jsem zjistila, že se mnou sdílí místo v obývacím pokoji krásný velký černý pavouk (nebo pavoučice?). Snažila jsem se k zvířátku chovat uctivě a do jeho teritoria, které tvoří strop a všechny obvodové zdi, nezasahovat žádným koštětem, smetákem nebo jiným uklízecím prostředkem. Minulý týden jsem tuším ve středu (15.12.) pekla vánoční dobroty asi tak do jedenácti hodin večer. Pavouk byl někde ukrytý a já jsem si na něho ani nevzpomněla. Ve čtvrtek jsem přišla kolem deváté večer domů z poslední předprázdninové hodiny tělocviku a jala jsem se v kuchyni upečené cukroví natírat rumovou a kávovou polevou. Dveře od pokoje jsem měla pootevřené, abych slyšela rádio. Asi po desáté hodině se u prahu dveří cosi mihlo a když jsem koukla co se děje, zjistila jsem, že to černé zvíře sedí na zemi a civí na mne a chce mi říct, že nechápe, proč už několikátý den straším takhle pozdě večer a řínčím nádobím, když ono chce vyjít na lov a nemá na to klid. Chtěla jsem vysvětlit milému pavoučkovi, že příští den už touhle dobou klid bude, ale zvířátko přede mnou uteklo do kouta, kde jsou činky a baletní špičky. Sotva jsem se vrátila k práci, vypochodoval pavouk mezi dveře znovu a dlouhou dobu mě pozoroval. Už jsem se nesnažila nic vysvětlovat a rychle jsem dokončovala své cukrářské experimenty. Pavouček se mezi tím ztratil a od té doby jsem ho neviděla. Doufám ale, že ho víc než cukroví zaujaly květináče a jejich obsah na polici a že neutekl k sousedům. Mám trochu výčitky svědomí. Scháním pod stromeček mouchy.
Pozorný divák - králík Albert
Přišla jsem v sobotu večer do svého druhého domova na Vinohradech a zjistila jsem, že můj brácha Tomáš je pohodově rozvalený v křesle před televizí a dívá se na jakýsi film pro pamětníky, který ho asi příliš nebavil. V natažené levé ruce měl dálkové ovládací zařízeníčko k televizi a pravačkou přidržoval našeho králíka Alberta, který mu seděl na rameni a na rozdíl od svého páníčka velmi pozorně s nastraženýma ušima i očima sledoval děj filmu.
Po chvilce přestal bráchu film bavit úplně a tak dálkovým ovládačem zkoušel postupně všechny programy, aby si vybral jiný, než sledoval před tím. To se však vůbec nelíbilo Albertovi. Pozornost byla ta tam, slezl po svém páníčkovi k ovládači, čumákem do něj několikrát strčil, páníčka kousl do ruky a snažil se mu drápky rozcupovat mikinu. Sotva však Tomáš vrátil s povzdechem původní televizní program, králík se usadil zpět na rameno a dál pozorně sledoval film.
Klára Srbová
Vzhledem k tomu, že Klára Srbová neposlala fotografie Alberta, doplnil jsem její vyprávění svými obrázky, které jsem pořídil na návštěvě u našeho známého na Jílovišti loni v dubnu.