PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

25.1. PSI
O psích babičkách a jiných věcech (Světlana Palátová)

24.1. PSI
Hledáme nový domov pro Dorotku (Květa Berková)

Archiv zvířecí rubriky
archiv PET 1999

Denně ale vychází Dumka a k dispozici je i Dumčin archiv

PSI
O psích babičkách a jiných věcech

Hledá se nový domov Dorotka je kříženec, bude střední velikosti, krátkosrstá, černá s pálením. Je veselá, živá a nebude se bát zřejmě ani čerta, protože z naší velké smečky žádný respekt nemá. Chtěla bych poprosit prostřednictvím Neviditelného psa, jestli by se nepodařilo nalézt pro Dorotku nový domov. Ale jenom ne k boudě, bez možnosti častého kontaktu s lidmi. Při jejím temperamentu by to byl pro ni největší trest.
Více si můžete přečíst zde v rubrice PET.
Květa Berková

Tak dnes jsme prodali poslední štěně. Mělo už skoro tři měsíce, a měla jsem strach, že si už u nových pánů bude těžko zvykat. Ale kupodivu Caramelka si příchozí očichala, a začala se dožadovat, aby ji pochovali.Zrádkyně. Olízala nové paničce s velkou důkladností celý obličej včetně krku a usalašila se jí ostentativně v náručí. Dlouhá ušatá špagetka karamelově hnědé barvy (trpasličí hladkostrstý jezevčík) se snad bude mít dobře.

"Psí babičkou" jsem už potřetí. Naše trojnásobná mamina Denise si pokaždé umanutě porodila tři nosaté a ušaté dětičky, vždy jednoho psa a dvě fenky. Alf, Aischa a Afra už budou mít tři roky, Bruno, Boxy a Berta dva. Letos se štěňata obzvlášť vydařila. Cyril je ebenově černý jezevčík s pálením, veselý, hravý, nezáludný oslík. Carmen, temperamentní a zvídavá, vzteklá a láskyplná, křičela už první vteřiny, když ji maminka teprve vykusovala z obalů. Z černošedé myšky vyrostla krásná černá špagetózní dáma s očkama jako trnky a s dychtivým srdcem otevřeným novým dobrodružstvím a vztahům. Caramelka byla skoro měsíc sama s mámou. Naučila se spoustě věcí, například tahat lidi na vodítku, najít si nejteplejší místo v bytě (samozřejmě něčí vyhřáté lůžko), nastavovat patřičně dojemné obličeje, aby dosáhla svého. Máma Denise, která si nikdy nechtěla hrát s cizími psy, ani šťěňaty, nahrazovala Caramelce její sourozence v dětských štěněčích hrách s takovým zápalem, že bylo občas doma nebezpečno.

Závěrem zběsilých honiček z jednoho konce bytu na druhý byla vždy stejná scéna: obtloustlá Denise s nohama jako špejle a vytřeštěnýma očima na zádech, a třetinová, nudlovitá Caramelka, s ušima jako Jumbo staženýma dozadu a vyplazeným jazykem, stojící vítězoslavně na matčině břiše jako Hilary na Everestu.

Je mi po vás smutno. dětičky. Každá "psí babička" mi dá za pravdu, že často předávku novým panům obrečí. Mějte se dobře, Cyrile v Českém Krumlově, Carmenko v Šumperku, Caramelko v Prostějově.

A vůbec všichni psi všude. Haf!!!

Světlana Palátová