| |
PTÁCI
Když se řekne ptáček II.
Hledá se nový domov
Dorotka je kříženec, bude střední velikosti, krátkosrstá, černá s pálením. Je veselá, živá a nebude se bát zřejmě ani čerta, protože z naší velké smečky žádný respekt nemá. Chtěla bych poprosit prostřednictvím Neviditelného psa, jestli by se nepodařilo nalézt pro Dorotku nový domov. Ale jenom ne k boudě, bez možnosti častého kontaktu s lidmi. Při jejím temperamentu by to byl pro ni největší trest.
Více si můžete přečíst zde v rubrice PET.
|
Můžete přečíst si také první část povídání o ptácích.
V Israeli dnes žije přibližně 500 druhů různých ptáků, pozorovaných během různých ročních dob. Je zde velká různorodost ptačího života, mnohem větší nežli v mnoha zemích, které svojí rozlohou převyšují Israel. Pro tak obrovský počet ptáků jsou tři zásadní důvody:
- Israel je částí cesty ptáků táhnoucích z Evropy a Západní Asie do Afriky a zase zpět.
- Topografie Israele se liší a poskytuje různé lokality pro různé druhy ptáků (bažiny, pláně, mořské pobřeží, typický středomořský křovinatý porost, lesy, skalnaté svahy a kultivovaná pole, hory, sněhem pokryté vrcholky na Chermonu, tropické oázy a pouště, útesy a kaňony).
- Israel je bodem, ve kterém se setkávají tři kontinenty - Asie, Afrika a Evropa - a jejich rozdílná klimata.
Stěhování (tah, migrace) je jedním z nejúžasnějších a nejohromujících přírodních jevů na zeměkouli. Stěhují se motýli, ryby, želvy a řada dalších zvířat. Nejdelší tahy jsou ptačí. Stěhování ptáků je jedním z nejpůsobivějších úkazů v jejich životě. Proč se stěhují a co je tajemstvím jejich tahu? Ptáci táhnou dvakrát ročně - na podzim a na jaře. Na podzim táhnou z Evropy a Západní Asie na jih. Opouštějí oblasti, ve kterých hnízdili a utíkají před chladem, sněhem a mrazem pokrývajícím Evropu v zimě a nalézají útočiště v teplejších oblastech Afriky. Na jaře táhnou zpět ke svým hnízdům na severu, opouštějí Afriku nežli začnou letní vedra a vracejí se do chladnější, počasím mírnější Evropy.
Israel je jediným pozemním mostem mezi Afrikou, Evropou a Asií. Eilat je zásadní cestou tahu milionů ptáků, kteří přezimují v Africe a rozmnožují se v Evropě a v Asii. Důvodem proč tito ptáci letí přes souš je, že mnozí nemohou táhnout přes obrovské rozlohy vod. Stěhovaví ptáci se střetávají ve svém životě s mnoha nebezpečími jako je zabití elektrickým proudem při střetu s elektrickým vedením nebo utonou, když jsou silnými bouřkovými větry smeteni do moře. Na jaře využívá více nežli milion dravců 30 druhů vzestupné proudy teplého vzduchu, které se tvoří pouze nad zemí a letí nad Eilatskými horami. Během tahu je Eilat prvním místem odpočinku pro ptáky po jejich více nežli 2000 km cestě přes poušť bez potravy, která trvá 20 až 40 hodin. Při své cestě do Afriky a během jejich pobytu tam 60 % ptáků, kteří vykonali tuto dlouhou pouť, zemře.
Otázka, která vědce ve světě nejvíce zatěžuje je, kdo je učí nebo vede při prvním tahu. Zvláště pak ptáky, kteří jsou osamělí stěhovavci. Dosud nebyla nalezena odpověď a tak je prozatím jevem, který hraničí se zázračným tajemnem či jinou záhadou stvoření, kterou nemůžeme vyřešit.
Israel je zaplaven většinou stěhovavých ptáků a je jednou z nejdůležitějších cest, kterou využívají velcí plachtící ptáci. Eilat je důležitou „zastávkou" a vítanou oázou pro vyčerpané ptáky, kteří se během jejich dlouhé cesty unavili a vybrali si toto místo k odpočinku. Návštěvníci Eilatu mají nezvyklou příležitost pozorovat ptáky při jejich tahu a odpočinku. Eilat je vítanou oázou pro vyčerpané stěhovavé ptáky, kteří se pokoušejí přeletět poušť. Pěnice, ledňáček menší a černohlávek jsou někteří z nich, kteří využívají Eilat k odpočinku a tvorbě tukových rezerv před dokončením cesty zpět do svých oblastí líhní na jaře. Centrum v Eilatu vytváří zahrady pro ptactvo hrající duhovými barvami strdimilovitých, včelojedů, vrabců Mrtvého moře a pěnic.
Nejlepší měsíce pro pozorování ptáků jsou od září do listopadu a od února do května, ale ať již je kterákoliv roční doba - hlavní období tahu, zima s pouštním ptactvem z okolních oblastí nebo léto s mořskými ptáky, Eilat je tím správným místem pro jejich pozorování. Městské parky vábí řadu vrabcovitých včetně skřivanů, lindušek a konipasů, vlaštovky a jiřičky, pěnice a lejsky. Pro mnoho z nich je Eilat čerpací stanicí na jejich nebezpečné cestě. Ve velkých počtech táhnou také další ptáci: kačeny a brodiví ptáci stráví často den sluněním na severní pláži Rudého moře nebo na solných pánvích. Mořští ptáci jako chaluhy a malí mořští racci dělají nejdelší tah ze všech - při jejich cestě na sever minou souš k Středozemnímu, Kaspickému či Černému moři.
Pro pozorovatele ptáků z celého světa je Eilat místem každoroční poutě. Dvakrát ročně proletí nad touto oblastí při jejich jarním a podzimním tahu až neuvěřitelných 500 milionů až miliarda ptáků a více nežli 280 ptačích druhů používá Eilat k přerušení letu a odpočinku - odpočívají a jedí, nežli začnou další svízelný let na své cestě. Israel se stal mezi pozorovateli ptáků proslulým a každý rok jich sem přijede téměř 30 000, aby se radovali ze sluníčka a sledování tahu ptáků. Uvidíte je s dalekohledy, jak vyhlížejí k obloze. Snaží se spatřit slavíky modráčky (Luscinia svecica) z Ruska, pěnice podkřovní neboli hluché (Sylvia curruca) z Anglie, jespáka malého (Calidris minuta) zpoza polárního kruhu a několik druhů vlaštovkovitých ptáků z Evropy. Také se dívají po řídkých druzích ptáků jakým je krutihlav (Iynx torquilla) a chřástal (Crex crex), které je obtížné spatřit na jejich hnízdištích, ale relativně snadné nalézt v Eilatu.
Lumír O. Hanuš
Pokračování příště.
|
|
