PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
 

14.2. KRÁLÍCI
Chytrý králík (George Švehla, Austrálie)

11.2. PTÁCI
Když se řekne ptáček III. (Lumír O. Hanuš)
Archiv zvířecí rubriky
archiv PET 1999
Denně ale vychází Dumka a k dispozici je i Dumčin archiv

KRÁLÍCI
Chytrý králík

Hledá se nový domov
Dorotka je kříženec, bude střední velikosti, krátkosrstá, černá s pálením. Je veselá, živá a nebude se bát zřejmě ani čerta, protože z naší velké smečky žádný respekt nemá. Chtěla bych poprosit prostřednictvím Neviditelného psa, jestli by se nepodařilo nalézt pro Dorotku nový domov. Ale jenom ne k boudě, bez možnosti častého kontaktu s lidmi. Při jejím temperamentu by to byl pro ni největší trest.
Více si můžete přečíst zde v rubrice PET.
Po studeném, upršeném a celkově neúspěšném nástupu léta k nám konečně dorazilo australské léto. Na azurové obloze rumpluje Ludva na plný kule a teploty se udržují mezi 35 - 40 stupni C. U nás jsme měli dokonce už třikrát 44. Na rozdíl ode mne, moje žena Míla tyto teploty nijak nemiluje. Vždycky se uklidí do nejchladnějšího koutu domku, kde je zrovna počítač, a okupuje klávesnici. Noci jsou však „chladné" a teplota spadne ke dvaceti stupňům. Zvýšené teploty prospívají mým zmršeným zádům a bolavým kloubům, takže se chodím ještě vyhřívat na sluníčko. To jednoho přestanou bolet jak záda tak i revmatický klouby a ráno, když vstává jako rybička tak si myslí se že mrtvej, protože ho nic nebolí. Jo, to jsou radosti věku kolem 60. A to není vůbec nic proti tomu, co přijde později, pokud se jeden toho dožije. To jsme minulou neděli vezli do Českýho Country klubu kamarádčiny rodiče a její tatínek, velmi slušný, distinguovaný a čilý osmdesátník nemohl jaxi po půl hodině vylézt z auta. Zatuhly mu klouby. No a tak gdyš jsem mu u nich doma z toho auta pomáhal, tak mě potichu, ale s gustem procedil do ucha: „Kurva, řeknu ti, ta vosumdesátka stojí ale úplně za hovno". Pak se narovnal a důstojně odkráčel domů. Takže tuším, že lidi umírají za odměnu mladí a za trest se dožívají vysokýho věku.
Králíčci se samicí (10 kB)

Každé ráno, těsně před východem slunka, jdeme, náš mongrel Pajda a já, na procházku bušem. Ptáci se probouzejí, řvou z plných hrdel a vzduch je vlahý v předzvěsti dalšího pařáku. Osada kde bydlíme se velice vtipně jmenuje Mount Riverview, protože než povyrostly v buši stromy, tak bývala odtud vidět řeka co nám tu teče pod kopcem. No a na nejvyšším místě, tedy na vrchoku zdejšího kopce, se nachází velký vodojem ze kterého nám všem v okolí proudí voda do domácností. Pod vodojemem jsou tenisové kurty s budovou místního tenis klubu a s přilehlým parkem s houpačkami, skluzavkami, prolézačkami a jinými atrakcemi. Všude je, pod velkými eukalypty, zelený pažit a část dětských atrakcí je těsně u klubovní budovy. Tyto jsou obehnány kovovým tyčkovým plotem, aby se rodiče mohli nerušeně věnovat tenisu a nebát se, že se jim potomek někam zaběhne.
Králíčci se bojí a schovávají se (8 kB)
Jak jsem se před nedávnem zmínil, tak si tu někdo pro potěchu chová králíky. Jednoho bílého s černými fleky a druhého celého bílého s červenýma vočima. A právě toho druhého, celého bílého, jsme v minulých dnech s Pajdou načapali už několikrát jak si takhle za rozbřesku pošmakuje na zeleném pažitu právě v tom parku. Králíček je ostražitý a jakmile zmerčí Pajdu, tak se hledí uklidit a nebo zneviditelnit tím, že zkamení. Náš čtrnáctiletej hluchej a senilní mongrel však používá co mu zbývá., zrak a čuch, přímo virtuózně. Králíčka obvykle zvětří a milému micanovi nezbývá než se rozběhnout a pelášit k domovu, který má o dvě ulice dál. Je to zřejmně králík inteligent. Protože utek jenom dvakrát. Potřetí se už s útěkem nenamáhal. To se v parku zároveň s námi objevil i nějaký cizí chlupatý pes a ten se na milého králíčka nevlídně rozehnal. Králíček jen pár skoků, proskočil šprlením plotu koutku pro děti a jal se okusovat zelenou trávu. Ta cizí příšera se zastavila frňákem o plot a rozeřvala se až se hory zelenaly. Od zubaté tlamy mu lítala pěna a králíček se klidně pásl asi metr od tohoto rozběsněného psiska. Mican VELMI dobře věděl, že šprlením plotu proskočí jen on sám. Ani náš mongrel Pajda by neprolez, tak jsou ty tyčky blízko u sebe. A tak teď když se ráno blížíme, králíček poposkočí za plot a pase se nonšalantně dál a všechny psí příšery v okolí totálně ignoruje.

George Švehla, Austrálie          

P.S. Vzhledem k tomu, že George nemá použitelné fotografie, doplnil jsem její vyprávění svými obrázky, které jsem pořídil na návštěvě u našeho známého na Jílovišti loni v dubnu.

Ferda