| |
18.2. PTÁCI
Když se řekne ptáček IV. (Lumír O. Hanuš)
17.2. KŘEČCI
Skokan Miki a jeho bratři aneb smečka puberťáků II (Renata Žaludová)
Archiv zvířecí rubriky
archiv PET 1999
| |
Denně ale vychází Dumka a k dispozici je i Dumčin archiv
|
PTÁCI
Když se řekne ptáček IV.
Ztratil se nám pes
irsky setr, cervenohnedy, kovovy obojek se znamkou, slysi na jmeno Drak. Zpravu prosim dejte na tel. c. 02/44912223 nebo na adresu zidkova@vscht.cz. Zn. ODMENA.
Mame ho moc radi a prosime o pomoc, DEKUJEME
Jarmila
|
Můžete přečíst si také první, druhou a třetí část povídání o ptácích. Dnes je pro Vás přichystána část čtvrtá - dokončení.
Kroužkovací stanice v Eilatu okroužkovala v r. 1984 káně (Buteo buteo), které bylo opět chyceno po 12 letech a 57 dnech později v Kymi ve Finsku (vzdálenost 3690 km). Pěnice podkřovní (Sylvia curruca) zde byla kroužkována na jaře 1999 a o 41 dní později byla chycena v Lincolnshire v Anglii (uletěla 3869 km). Byl zde chycen slavík (Luscinia luscinia), kroužkovaný v Nguila Lodge v Keni či v listopadu 1999 jespák obecný (Calidris alpina), okroužkovaný v září 1998 v Gdaňsku v Polsku. Na jaře 1999 bylo okroužkováno celkem 10011 ptáků (467 brodivých, 707 dravců, 8837 vrabcovitých a další). Na podzim dalších 4658 (103 druhů), což činí celkem 14669 ptáků!! Mezi brzkými tažnými ptáky byli budníček větší, rákosník či bramborníček hnědý. Z 1867 okroužkovaných brodivých ptáků byl nejčastěji kroužkovaný jespák malý (1154). Nejběžnějšími okroužkovanými druhy byli pěnice podkřovní (1895), vlaštovka (1326), lendníček menší (1181), černohlávek (1126) a vrabec španělský 875). V říjnu bylo okroužkováno 38 evropských ledňáčků. To vše zabralo obrovské množství času jak od ornitologů, tak od dobrovolníků, ale přinese to plody v podobě důležitých údajů pro výzkum, na který se centrum soustředí, jakož i na ekoturistiku, výchovu a ochranu.
Kromě kroužkování jsou zde další projekty - každý podzim zde evropští včelojedi (Pervis apivorus) hodují na medujících včelách, které farmáři v údolí Arava vypustili k opylení kvetoucích melounů. Podle dohody byli tito ptáci 3-4 týdny chytáni (období tahu včelojedů), kroužkováni a vypouštěni na hranici s Egyptem (přechod Taba). V roce 1999 jich bylo okroužkováno celkem 308.
Druhým projektem je tah dravců (starší velmi zajímavé údaje uvedeny již výše), který je na podzim od září do listopadu, s důrazem na sčítání a stárnutí orlů Aquila nipalensis, kteří v posledních letech mizí. I když na podzim je méně přelétajících dravců nežli na jaře, viděli v r. 1999 kolem 100 dravců (27 druhů) každý den. Napočetli celkem 3728 orlů stepních (to je polovina z počtu v tahu v 80.letech, jen 7 % bylo mladých). Z dalších napočetli - luňák hnědý 94, orel krátkoprstý 199, orel křiklavý (Aquila pomarina) 24, orel volavý (Aquila clanga) 8, orel královský 9, káně bělochvostá 33, káně lesní ruska 219, Pernis apivorus 31, pochop moták pochop 85, moták stepní 21 a Circus pygargus 1 s 18 "mláďaty", malý evropský sokol 2, rybák Sterna fuscata 3, ostříž jižní 2, jestřáb Accipiter gentilis 2, krahujec krátkoprstý 23. Z dalších sledovaných ptáků stojí za zmínku čáp černý - 249, čáp bílý - 366, jeřáb - 688 a bílý pelikán - 17.
Mezinárodní středisko pro pozorování ptáků v Eilatu (IBCE) je pozorovatelem The Nigerian Swallow Project. V Nigerii se shromažďují na velice malé ploše miliony vlaštovek a jsou zde ve velkých počtech zabíjeny (200 až 300 tisíc ptáků za sezónu). Vesničané tam nyní souhlasí se zastavením zabíjení ptáků a jsou financováni hnutím ochranářů, aby začali pěstovat nový zdroj proteinů a příjmů - prasata a kozy.
Hlavní cesty ptáků sledují topografické rysy spojené s vzestupnými proudy větru. Většina vysoko se vznášejících ptáků mine Rudé moře, přeletí Sinajský poloostrov a sletí se v Eilatu nebo trochu dále na sever. Někteří ptáci také přeletí úžinu Gubal a letí na Ras Mohammed a Šarm ElŠejch na Sinaji. Tato hejna se drží těsně útesů na pobřeží zálivu Akaba a směřují na sever. Vysoko se vznášející ptáci jsou pouze částí těchto táhnoucích ptáků. Přes Eilat přeletí desítky tisíc nočních tažných ptáků, zahrnujících vrabcovité (zpěvní ptáci), brodivé ptáky, vodní ptactvo a mořské ptáky.
V pátek ráno 22.října 1999 jsem zajel na kroužkovací stanici ptáků. Vidím hned prvního chyceného ptáčka - nádhernými barvami zářícího ledňáčka (Alcedo atthis). Když ho chci vyfotografovat, vyškubne se dívce z ruky a uletí. Fotím tedy ptáčky jiné - při kroužkování i chycené do ornitologických sítí. V sobotu ráno jsme zde již v 6.30 hod. Je silný vítr a tak jich moc do sítí nechytíme, vidíme tam však u tůně velkého černo-bílého ledňáčka, který se též nazývá vrholovec (Ceryle rudis) a tři plameňáky (Phoenicopterus ruber). Doktor Ruben Solomon mne informuje, kde je u severní solné nádrže hejno plameňáků (napočetli jich celkem 320) a tak tam s ženou jedeme. Je to na 20. kilometru (asi 9 km od Eilatu). Napočítám asi 236 plameňáků. Pěkný zážitek, na který se nezapomíná.
Ze slaných eilatských močálů, které se kdysi rozkládaly na rozloze 12 km2 zbyla již jen plocha o rozloze asi 800 x 50 metrů. Bojují o ni rybí farmáři, nedaleký kibuc (který by zde rád založil datlové plantáže), rekreační středisko. Turistika zde chce hotely. Místo pro ptactvo se zde zmenšuje a někteří ptáci mizí. Pokud se tyto plochy neuchrání, některé druhy ptáků zmizí docela. Půda zde má vyšší obsah soli nežli normálně a povrch je pokryt blátem. To vyžaduje zvláštní druhy rostlin, jimž dominuje 1,4 - 4 m vysoký keř či strom Suaeda monoica. Pro tažné ptáky jsou tyto druhy rostlin výhodné tím, že kvetou a plodí na jaře a na podzim, aby se vyhnuly přemíře léta (vysoké záření a teplota) a zimě (nízké teploty a silné větry). To umožnilo stěhovavým ptákům využít tuto lokalitu, která se vývojově pro ně stala důležitou odpočinkovou oblastí. Věřme, že rozum nakonec zvítězí nad ziskem. Vždyť chránit přírodu znamená chránit sám sebe. Práce, kterou vykonává International Birding & Research Center v Eilatu (heberejsky HaMerkaz HaBenleumi LeCaparut) je třeba si hluboce vážit. Vědci zde též spolupracují s Jordánci a s Palestinci, aby jim pomohli založit kroužkovací stanice. Tato kroužkovací stanice nemá obdoby pro trening mladých dobrovolníků z Izraele i ze zahraničí. Stěží lze myslet o jiném místě, které se může pochlubit tak ohromnými počty tažných ptáků.
Na setkání s ptáky zůstaly pěkné vzpomínky, na místě zhotovené fotografie a informace a některé fotografie, které mi později pro tento článek zaslal z Eilatu dr. Solomon. Věřím, že Vás potěší tak, jako těší při vzpomínkách nás.
Lumír O. Hanuš, Israel
|
|
