PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
 
23.2. PSI
Cvičení psi - "Nelez tam !" (Marie Crossette)
22.2. ANDULKY
Andulka Ferda (Renata Nováčková)
Archiv zvířecí rubriky
archiv PET 1999
Denně ale vychází Dumka a k dispozici je i Dumčin archiv

PSI
Cvičení psi - "Nelez tam !"

Ztratil se nám pes
irsky setr, cervenohnedy, kovovy obojek se znamkou, slysi na jmeno Drak. Zpravu prosim dejte na tel. c. 02/44912223 nebo na adresu zidkova@vscht.cz. Zn. ODMENA.
Mame ho moc radi a prosime o pomoc, DEKUJEME
Jarmila
Když jsme před léty byli na túře v rakouských Alpách, zastavili jsme se v jednom malebném horském hotýlku na oběd. Hotýlek byl vysoko v horách a měl krásnou slunnou terasu, na které se povaloval ohromný bernardýn. Pes ležel natažený pod stolem, spal a vypadal, že svému okolí vůbec nevěnuje pozornost. Bylo to v mimosezóní době, seděli jsme s manželem na terase sami a nikam nespěchali. Přímo za námi se tyčily vysoké skály a mně to po chvíli nedalo. Vstala jsem a začala k nim stoupat nahoru, snad abych měla ještě lepší rozhled po krajině, než jaký se naskýtal z terasy. Vylezla jsem ale sotva 10 metrů, když se za mnou ozvalo mohutné bafnutí, bernardýn stál vedle mne a upřeně na mě koukal. Štěňata Bernardýna (7 kB) Pohladila jsem ho a chtěla jít dál. Pes ale bafl znovu a navíc mě zatahal za bundu. Po třetí se k bafnutí a zatahání přidalo i zakňučení. Pochopila jsem, co se mi pes snaží říci a otočila se k návratu. Pes sestupoval těsně vedle mně, sotva jsem ale došla na terasu, opustil mne, šel si lehnout na své místo pod stolem a zase vypadal, že je mu okolí fuk. Manžel mi pak říkal, že sotva jsem odešla směrem do hor, pes okamžitě zvedl hlavu, chvilku mně pozoroval a pak se za mnou rozběhl. Ukázalo se, že majitel hotýlku byl členem horské zachranné služby a jeho pes byl skvěle vycvičený. Jen ten pověstný soudeček na krku tehdy neměl !!

Něco podobného jsem zažila o několik let dříve, když jsem byla po maturitě s CKM na pracovním táboře ve francouzských Alpách.Tam jsem si zase někdy večer chodila sednout k malé salaši, která byla přes noc prázdná a ovce v ohradě tam hlídali tři ovčáští psi. Byli vždy rádi, když jsem přišla, seděli mi u nohou a společně jsme pozorovali večerní krajinu. Pro mne - holku z Prahy - to tehdy bylo první setkání s velehorami a připadalo mi to nezapomenutelně romantické. Dokud jsem seděla u salaše, bylo vše v pořádku. Když jsem se ale několikrát pokusila jít výše nad ní a stoupala do strmých kopců, psi byli hned u mne a začali mne obskakovat. Sice mne za bundu netahali, jako ten bernardýn, ale střídali kňučení s rozlobeným štěkotem, dokud jsem se nevrátila zpět. Pak se znovu spokojeně posadili u mých nohou a kňučeli teprve až když jsem odcházela zpět do tábora.

Marie Crossette, USA          

P.S. Fotky jsou přebrány z webové stránky chovatelů těchto (a jiných) pejsánků a přikládám ji proto, kdyby se někdo chtěl podívat ještě na několik hezkých obrázků - http://www.st-bernard.com/html/gallery.html

King's Kennel - 5 Svatych (26 kB)