Občas se stává, že nás naše zvířátka chodí v noci budit. Někdy se přijdou jen na chvilku pomazlit, občas také ráno zjistíme, že některá z koček s námi spala v posteli. Pravidelně nás budí Pif v sobotu a v neděli ráno a dožaduje se své ranní procházky nebo aspoň vypuštění na zahradu. Že panička a páníček nemusí dneska do práce, to ještě neznamená, že si Pif nepřečte své ranní psí noviny. I když o víkendu jsou trochu opožděné, samozřejmě kvůli těm líným páníčkům, co si chtějí přispat. Tentokrát přišel Pif v noci do ložnice, vylezl na postel, přitulil se a začal dloubat paničku čumákem do žeber. Jana se probrala a koukla na hodinky. Teprve půl třetí! Podrbala Pifa za ušima a shodila ho s postele. Pak se otočila na druhý bok a chtěla pokračovat ve spánku. Jenže Pif se nedal odbýt. Vytrvale se dobýval paničce do postele a otravoval tak dlouho, až ji donutil vstát. Jana šla po schodech dolů a cestou přemýšlela, co jenom ten pes sežral, že v noci potřebuje ven. Pif počkal, až panička otevře venkovní dveře, ale pak spokojeně zalezl zpátky do svého pelechu pod lavicí. Zato témeř okamžitě vyběhly ven obě naše kočky. Aha, tak takhle to tedy je! Kočky prostě potřebovaly nutně v noci ven a tak dlouho otravovaly Pifa, až vstal a šel vzbudit paničku, aby se jich zbavil. Chytrej pejsek.