PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Zpráva z výstavy (Blanka) / Měření koček - 22. díl (A. Kalfařová a J. Skořepa, Ivana Jirková, Blanka)

11.5. PSI
Betynka je žárlivka (Pavel Doktor)

10.5. PSI
Jak se Betynka ztratila (Pavel Doktor)

Letošní archiv PET
PET archiv 1999

PSI
Betynka je žárlivka

Někdy včera či předevčírem jsme s Betynkou potkali pejska jozefčíka, který by si s ní docela hrál. Betynka nebyla úplně proti (ona je hravý pejsek už od štěněte, jak vidíte na obrázku s bumerangem), ale vzápětí nechala pajdu pajdou a začala skákat na paničku.

Paničku tím možná i potěšila, ale zároveň přivedla do rozpaků. Panička se totiž bála Betynku třeba jen pohladit, aby její pejsek nežárlil. Pak ji přece pohladila i pochválila, ale hned se věnovala svému miláčkovi se slovy "No to víš, že tebe mám nejradši".

Tohle se mi nestalo poprvé; vím, že mnozí pejsci žárlí, někdy až úkorně. O naší Betynce jsme si to nemysleli, při její přátelské a otevřené povaze nám taková představa přišla až absurdní. Jenže, jak se říká, nikdy neříkej nikdy.

Jako pěkná žárlivka se nám Bety předvedla na návštěvě u známých, majitelů voříška Nanynky. (Musím ovšem spravedlivě přiznat, že k tomu měla důvod, jak z následujících řádků snad jasně vyplyne.)

Naši přátelé bydlí na Vinohradech a jezdíme k nim autem.
Jízda autem s Betynkou, to je téma na delší povídání a vrátím se k ní někdy jindy. Nemohu si ale odpustit drobnou poznámku i zde. Náš dům má dva východy, a obvykle chodíme tím zadním, který vede na prostranství s cestičkami a stromy; k tomu východu také náš čtyřnohý kamarád prakticky vždy zamíří. K autu ovšem chodíme hlavním vchodem, vedoucím na ulici. Když jsme jeli za Nanynkou poprvé, řekl jsem Betynce předem, že pojedeme autem, načež okamžitě začala dávat najevo vrcholné vyrušení a dole zamířila k východu do ulice.

To asi žádného pejskaře nepřekvapí. Všichni přece víme, že pejsci rozumějí lidské řeči lépe, než lidé té psí. Jenže příště jsme se důsledně vyvarovali toho, abychom se předčasně prozradili, ale přesto si nás přečetla a bez váhání zamířila směrem k autu.

Tak jsme tedy nastoupili a vyjeli. V cíli jsme vystoupili (to je překvapení, co?) a hned při druhé navštěvě nás Bety táhla rovnou k tomu správnému baráku. S Nanynkou se přivítala velice nadšeně. Nanynka je pejsek nalezenec, asi stejně veliký jako Betynka a rovněž velice přítulný. Je to sice podvraťáček, ale z voříškovských přehlídek si odnáší ceny. (Mimochodem, víte o tom, že brzy bude v Praze další voříškiáda?) A k lidem se má velice převelice.

I tentokrát nás všechny poskákala, předvedla svůj uzel na hraní, stačila si i s Betynkou pohrát, a pak najednou hop! a seděla manželce na klíně.

Betynka okamžitě zpozorněla. Ale no toto? Tohle je přeci můj klín, tam nemá jiný pejsek co dělat! A rozhodla se, že to tak nenechá.

Nejjednodušší by asi bylo, nacpat se vedle Nanynky. To si ostatně Betyna vyzkoušela při jiné návštěvě. Tentokrát ale zvolila jinou taktiku. Rozhlédla se a hup, seděla na klíně paní Aleně, Nanynčině paničce.

No, v tu ránu byla Nany dole a a šla protestovat.

Pavel Doktor

Jste

čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.

Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo

Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky