PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Měření koček - 24. díl (Veronika Krejčová, Vlasta Mináriková)

18.5. PSI
Ukradený pes (Rita Kubelová)

17.5. PET
O mé rodině a jiné zvířeně (Ivana Jirková)

Letošní archiv PET
PET archiv 1999

PSI
Ukradený pes

Tajemná příhoda se stala před časem mým rodičům.

Jeli do města nakoupit a před supermarketem se po silnici motal pes. Rezatý kokršpaněl. Pobíhal sem a tam. Naši zastavili, protože se jim zdálo, že je to sousedova Bára. Kde se tu vzala? Otevřeli auto a mamka na Báru zavolala. Kokršpaněl zajásal, naskočil do auta a smotal se jí pod nohy. Dojeli před sousedovic domek a Bára na ně koukala skrz plot. Kokršpaněl vyskočil z auta a zcela samozřejmě se k nim přidal. Teď už bylo jasné že to nejenže není Bára, ale navíc je to pes. A co teď?

Naložit do auta a vysypat zpátky na silnici? Co když ho tam někdo vyhodil? Ale co když ho někdo hledá? Navíc rodiče kdysi psa měli, ale když po čtrnácti letech odešel do psího nebe, nemohli se shodnout, jestli dalšího psa chtějí nebo ne. Tak jsme zahájili akci. Kde bude majitel hledat? Já jsem navrhovala že u veterináře na nástěnce. Natiskli jsme tedy cedulky s datem, popisem a telefonním číslem a začali je rozvěšovat po městě. U supermarketu, na veterinárních ambulancích a pak mamka vymyslela že nejlepší bude, dát psa do útulku. Tam si ho jistě vyzvednou a nebo o něho bude alespoň dobře postaráno. (Bylo zrovna období, kdy psa nechtěli.) Jenže jsme dojeli k útulku, koukli přes plot a v kleci uviděli prvního voříška a pes byl zpět v autě. Tak smutné oči jsem snad ještě neviděla. To mu nemůžeme udělat, i kdyby měl u nás zůstat, rozhodla mamka. Dali jsme i tam cedulku na nástěnku a Lord, jak ho mamka pojmenovala jel s nimi domů. Po cestě nakoupila nový obojek, psí šampon, granulované krmivo...

Lord u nich bydlel jeden den, druhý, třetí a nedělo se nic. Nikdo se po psovi nesháněl. Všichni si začali zvykat, když v tom, jedno dopoledne, se ozval telefon. Kdosi se ptal, jak se pes má, jestli má zahrádku. Jestli jim nevadí...

Spousta otázek, ale žádná adresa, telefon, nic. Jen Lord se teď jmenoval Ben. V tom okamžiku došel humor i tátovi, protože Lord (Ben) si už začal nárokovat jeho televizní křeslo a vypadalo to na trvalejší stav.

O dva dny později pes zmizel. Mamka ho jako vždy ráno pustila na zahradu a když se vrátila v poledne domů, pes byl pryč. Byl to tulák, jako Lassie a šel dál? Nebo se pán vrátil z dovolené a zjistil, že mu zatím rodina psa ztratila? Možná si to vlastník rozmyslel? A jak se vlastně dostal přes plot? Těžko říct. Dnes už to sotva zjistíme. Ale jestli čekáte šťastný konec příběhu tak se mýlíte.

Konečně totiž padlo rozhodnutí, jak dál se psem a rodiče si pořídili... štěně malamuta.

Rita Kubelová

Jste

čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.

Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo

Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky