Sympatický mrazík a pražskou dopravou zvládnutelná sněhová nadílka podtrhávaly atmosféru blížících se vánoc. Nemám příliš v lásce předvánoční úklid. Vysokou podestýlku na svém pracovním stole jsem však mírně polikvidovat musela. Našla jsem při tom už oplakávanou disketu s adresami na různé zajímavé internetí stránky. Disketka putovala do počítadla a za chvíli jsem se rochnila internetími vodami díky velkému koníčku ponejvíce tělocvikářskými. Coby sladkou třešinku na dortu jsem si nechala cestu na Pláž pana Garlanda, mou soukromou knižní jedničku za rok 1999.

Kromě informace o tom, že dílko je čerstvě zfilmováno (doufám, že pánům Boylemu a DiCapriovi se dá stále věřit) jsem zakopla o homepages představitele hlavního hrdiny. Jsem imunní vůči uctívání hereckých, pěveckých, sportovních i jiných hvězd, na ženštiny hltajících články o hrdinovi z Titaniku jsem pohlížela spatra a nadneseně z výšky svých 158 cm. Navíc nemám ráda muže, kteří se vnucují, byť jen na internetu. Tentokrát však zvítězila ukrutná zvědavost a vlastně špičkový klientský servis. Po zjištění, že aktivity zmíněné hollywoodské star se netýkají jen filmu, prošla také DiCapriova moudra a úvahy o globálním oteplování tiskařským zařízením.