RYBYČKY
Romeo a Julie
Upozorňuji milé čtenáře, že konec tohoto příběhu se skutečně odehrává v duchu díla geniálního mistra dramatu.
Nějaký čas jsem měla v akváriu tři dospělé páry pavích oček. Rybky byly krásné, vybarvené, ovšem všechny sexuálně značně aktivní. Samice neměly klid od svých protějšků ať se sebelépe schovávaly a samci se mezi sebou prali a okusovali si ocasní ploutve až jsem se za ně před návštěvami styděla.
Jednoho krásného dne jsem zjistila, že jedna ze tří samic je zle potrhaná a tělíčko má celé zkrvavené. Takový incident už zasloužil trest. Protože jsem nevěděla, který z velkých uličníků to učunil, byli odsouzeni všichni tři a ještě téhož dne eskortováni do menší vazebné kádě, umístěné hned vedle domovského akvária.
Pro obě strany nastal čas léčení a hojení ran. Pošramocená samička se brzy zahojila a vzpamatovala a pánům dorůstaly jejich zdobné ocasní ploutve. Časem bylo zjevné, že se dámskému pas des trois stýská po jejich trýznitelích. Čím dál častěji holky okukovaly tu stranu akvária, kde naproti bydleli kluci. A kluci ve svých malých rybích hlavičkách určitě kuli plán, jak se dostat za děvčaty přes dvojité sklo a suchou mezeru.
Rozhodla jsem se ukončit trest a ryby sestěhovat k sobě. Naplánovala jsem stěhování. Připravila jsem vodu a nové vydezinfikované kameny. Jaké bylo moje překvapení, když jsem následující den přišla k akváriím a zjistila jsem, že v dámském oddělení leží mrtvá samice v koutě nejbližším pánskému oddělení. A při pohledu do trestného akvária ve mně zatrnulo dvojnásob. V pánském akváriu ležel jeden ze tří samců mrtvý, tělíčko co nejblíže k domovské kádi, tlamičkou otočený k tlamce své mrtvé družky.
Dělil je od sebe necelý den...
Přiznám se, bylo mi jich líto. Hodně. A ačkoli se počet rybek v akváriu nejméně zdvojnásobil, od této v pravdě tragické události se kluci s holkama, kluci s klukama, holky s holkama a mladí a staří dokáží občas (například při krmení) dohodnout a v kádi pak panuje idylický mír.
Klára Srbová
