KUNY
Kuní rozpaky
Jsem člověk zvířatomilný (to je krásný výraz!) a, jako takový, vidím kdejakou myš, kdejakého ptáka apod. Vím, kde v našem okolí sídlí poštolky, chodím se kamarádit s veverkami (je legrační, když Vám položí packu ,je taková studená a měkká, na ruku), ráda si pohladím hada u pouličních kejklířů, prostě sáhnu na všechno, co na sebe sáhnout dá.
Například v ZOO na geparda, když odpočíval u plotu. Ani se nebránil, když jsem si jej šla pohladit. Jen se po mně překvapeně otočil a očuchal mi ruku. Přesto bych tohle nedoporučovala. Mého nejmladšího syna za podobných okolností pokousala kuna, takže v ZOO byli OBA naočkováni proti vzteklině. Proč ale ta kuna, nevím. Asi se báli, aby ji nechytila případně od něho. Ale raději se vrátím k Pepině.
Pro vysvětlení: Moje naprostá priorita jsou kočky. Ten gepard to nakonec dokazuje. Chodím každou noc krmit kočky. Bezprizorné. Při téhle činnosti se člověk potká ve středu Prahy s různými zvířaty. Například s ježkem. Ten zjistil, že na těch kočičích konzervách něco je, a tak si k jídlu jedné z nich někdy chodí přilepšit. Je pak docela problematické ho přesvědčit, aby se neuložil k odpočinku uprostřed silnice. Musela jsem ho odstrkat. Při jeho špičatých bodlinkách to není zrovna moje hobby.
Jednou jedinkrát jsem viděla malou myšku. Naštěstí se mi podařilo mou kočičí strávnici zaujmout jinak, tak myška měla čas odputovat do bezpečí. Potkana jsem viděla dvakrát. Jednou ho nesl v zubech kocour Bráška, jednou Pepina.
Pepina je velká hnědá kuna se světlou náprsenkou. Nevím, jestli je to pan kuna, nebo paní kunová, ale pro mne je to prostě kuna Pepina. Potkáváme se často. Už je na mne zvyklá, takže se nebojí proběhnout kolem mne tak dva metry. Někdy se zastaví, postaví se na zadní, a chvilku se na mne dívá. Pak běží dál. Občas jde číčám na mlíčko, nebo uzobne kousek masa, je-li náhodou syrové. Kočky ji znají a tak si vzájemně neubližují. Občas jí kocour Bráška ze sportu trochu prožene, ale ona je tak rychlá, že na ní nemá. Někdy Pepina cvrliká jako ptáček. Před několika dny se na ulici objevila nová kočička. Je to takový kočičí dorostenec, ale krásný. Nevím, je-li to holka nebo kluk.
Před několika dny přišla zas na večeři. Kocour Bráška jí trochu prohnal, tak jsem mu vyhubovala a on ji pak pozoroval z protější strany ulice z pod auta. Takže na jedné straně ulice seděla a živila se nová strávnice, na druhé pod autem seděl kocour a uprostřed chodníku, asi tři metry od něho, jsem stála já. A do toho přiběhla Pepina.
Namířila si to na tu stranu, co byla malá. Když jí zahlédla, změnila směr a namířila si rovně před sebe. Tam zahlédla Brášku. Zmateně se zastavila, couvla o několik kroků, a rozhlížela se, kudy se má vlastně dát. Vrátit se nechtěla, na jedné straně kočka, na druhé kocour, vzít to po chodníku, musela by proběhnout kolem mne nejvýš metr a to na ní bylo moc blízko. Nakonec se rozhodla pro nejmenší z nás a namířila si to ke kočičce.
Pepina je zvyklá běhat pod auty, ale na přechodu se vždycky zastaví a rozhlédne se na všechny sztrany. Pak teprv přeběhne. Zaběhla tedy pod auto, u kterého se živila malá (nebo malý). Ta se naježila a postavila do bojovné pozice. Pepina se zastavila, zaváhala, a pak proběhla prostředkem silnice.
Měla štěstí a nic nejelo. Pokud se může takové zvířátko zpotit, myslím, že ten večer Pepina zpocená byla.
Ivana Jirková
P.S.: Včera jsem byla opět na své "krmicí misi". Najednou vidím, jak se na druhé straně ulice něco mihlo. Pepina. Byla u auta pod lampou, tak jsme měla možnost si ji prohlédnout pořádně ve světle. Může mít (bez ocásku) takových 40 cm, je tmavohnědá se světlou náprsenkou. Zavolala jsem na ni "Pepino!". To ona už ví, že to patří jí, zastavila se, chvíli na mne zírala, a pak běžela dál. Najednou koukám, že za ní běží druhá, o něco menší a o odstín světlejší. Ta se mě ovšem lekla, takže se vrátila zpět a zmizela jako duch. Tak teď nevím, byli to on a ona, nebo ona a ono?
V každém případě máme teď Pepiny dvě, třeba se nám urodí nějaká kuní mrňata a v celém okolí nezůstane jediná myš. Později jsem Pepinu zahlédla ještě jednou, ale to už se se mnou nezdržovala a pospíchala za svými kuními povinnostmi.
