KŘEČCI
Soužití křečků zlatých III
Pepíček, Ferda a Lux
Růžový sameček Lux (PET 24.2.00, Soužití I) byl syn křečice Kikinky, kterou jsem dostala od kolegyně. Prožil většinu života se svými dvěma bratranci, hnědými dlouhosrstými samečky Pepíčkem a Ferdou. Oba mi přinesla jako odkojená mláďata táž kolegyně výměnou za hnědobílého samečka.
První mi umřel nejmenší, ale nejpřítulnější Pepíček, ve věku 20 měsíců. Ke konci života ochrnul na zadní nožičky, a bylo nutno mu občas pomoci s hygienou. Ze začátku v tom občas vypomohl Lux či Ferda, zřejmě proto, aby jim nepáchl v pelíšku, kam se za nimi tlačil. Ale ke konci se vždy raději s Ferdou oba odstěhovali o kousek dál.
Všimla jsem si, že mezi více křečky žijícími pohromadě bývá ten nejmenší často nejkrotší, jako by hledal u člověka zastání před silnějšími bratry.
Před časem (ve věku něco málo přes dva roky) začal Ferda špatně dýchat, a tak jsme navštívili naši paní doktorku v Brně-Bystrci. Ferda dostával po 3 dny injekce. Ráno byl vždy i se svým pelíškem dán do velkého květináče a vydali jsme se na cestu. Bylo zajímavé, jak po návratu vždy hledal ochranu u Luxe (se kterým se v mládí občas popral, protože si myslel že by mohl být vůdcem smečky sám). Teď ale vždycky vklouzl do jeho pelíšku. Lux to ze začátku velkomyslně trpěl, ale později se pokaždé raději odstěhoval jinam - snad cítil, že je na tom Ferda špatně. Zvláště po poslední injekci dostal Ferda záchvat srdeční slabosti, prudce dýchal a lapal po dechu, takže jsem se bála že nepřežije. Ale večer jsem je našla s Luxem oba spát ve společném pelíšku pěkně přikryté, jen hlavičky jim čouhaly. Vypadali jako dvojčata v kočárku (viz obrázek).
Ferda měl od té doby občas potíže se srdíčkem - prudce dýchal a míval studené nožičky, a většinu času prospal. Ale stále hledal ochranu u kamaráda Luxe, nebo aspoň u mne v náručí. I poslední den svého života se snažil dostat do Luxova pelíšku.
Lux ještě nějaký čas žil sám, i když byl o týden starší než Pepíček a Ferda. Byl už ale také pomalejší, a před dvěmi týdny (27.7.2000) umřel na infarkt za stejných příznaků jako Ferda, ale náhle, během prvního záchvatu. Chtěl hledat ochranu u mne, a tak mi umřel na rukou. Dožil se 27 měsíců. Byl to velmi tolerantní sameček. Ferdovi sice svého času natrhnul ouško, ale to bylo určitě v sebeobraně, když ho mnohem menší Ferda napadl.
Byla to velmi milá trojice samečků, a hlavně díky Luxovi spolu vydrželi do konce života (na rozdíl od bratrů Mikiho a Andiho (PET 25.2.00, Soužití II), které jsem musela rozdělit kvůli agresivitě většího Andiho).
Nezapomenu na ně. Přesvědčili mě o tom, že i takovéto soužití v podstatě samotářských zvířátek může probíhat bez větších problémů.
Také Čert a Míša (PET 24.2.00, Soužití I) nedávno umřeli. Ale o nich a o problémech soužití staršího páru zlatých křečků bude příští článek.
Renata Žaludová
Moji křečci mají i svou stránku: http://mujweb.cz/www/krecek_hamster