| |
21.8. PSI & KOČKY
Jako pes a kočka - 1.díl (Ivana Jirková)
18.8. POUŠŤ
V poušti III. - Přizpůsobivost zvířat v poušti (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
PSI & KOČKY
Jako pes a kočka - 1.díl
Často slýchám větu: "nemůžu si pořídit kočku, mám už psa". Já si myslím - možná mylně, ale ověřeně - že soužití psa a kočky je docela dobře možné. Já sama sice psa nemám, ale není to proto, že bych měla něco proti psům. Jen si myslím, že pes ve středu města, kde nemá možnost k proběhnutí a je odkázán pouze na vodítko a zaprášenou ulici, je chudák. Podle toho pak také vypadají chodníky. Pes není kočka, nesnaží se po sobě uklidit, a spousta (nebo spíš většina) majitelů si s tím hlavu taky neláme, takže pak člověk provádí na chodnících docela slušný slalom.
Když se řekne: jako pes a kočka, předpokládají se trvalé konflikty, u jmenovaných zvířat pak zlotřilý pes pronásleduje nevinnou kočičku.
Dumka (ještě coby půlroční kotě) a pudl Ferda se při návštěvě přátel u nás pozorovali přes sklo. Raději jsme ale kontak neuskutečnili. Ferdovi majitelé totiž říkali, že se na procházkách snaží prohánět kočky... (9 kB)
|
Mám několik příkladů, že tomu tak není.
Jezdila jsem několik let na návštěvy ke staré paní do vesnice těsně za Prahu. Měla psa, takový ten uliční koktejl. Matka byla černá pudlice, otec ? Podle toho také vypadal vrh. Pět štěňat klasických pudlíků a šestý tenhle pejsek. Tělo zavalité, nožky krátké, trochu jako jezevčík, hlavička v menším vydání vlčák, ocásek hustý a zahroucený. To celé v plavé barvě s černou. Z pudla v něm nebylo absolutně nic. No, a tenhle pejsek dostal, jak se sluší na venkovského psa, amok při pouhém pohledu na kočku. Přesně do chvíle, kdy její syn šel pro vodu (v domě ještě přede dvěma léty nebyla voda, ani kanalizace!) a přinesl v každé ruce kbelík vody a na rameně mu sedělo mrňavé šedobílé kotě. Prostě se k němu přidalo a nedalo se odehnat.
Mělo zanícené oči, bylo špinavé a vychrtlé. Takže jsem uvařila heřmánek, oči se vyčistily (v čemž se pokračovalo další dva týdny), dostalo najíst. O kožíšek se postaralo samo. Byl to kocourek. Pejsek chvíli vrčel, chvíli trucoval, ale pak se začal s kotětem kamarádit.
Takže později jedli z jedné misky, spali tak, že pes byl stočený do klubíčka a kocour mu spal mezi packamu s hlavou na jeho bříšku. Ten pejsek byl z toho kocourka tak zjančený, že se k němu nikdo cizí nesměl přiblížit, a v době psích vášní mu začal projevovat svou přízeň. To mu kocour ovšem rázně zatrhl.
Jeden bez druhého se skoro nehnuli. Když pak kocoura postihl osud mnohé venkovské kočky a přejelo ho auto, pes dva dny prokňučel. Pak si druhý syn té paní, který s manželkou a třemi dětmi bydlel přes chodbu, pořídil zrzavé kotě a pejsek se uklidnil, ale už to nebyla "jeho kočička" a ten vztah už nebyl takový.
Moje bývalá kolegyně bydlí v domku na okraji Prahy a má psa. Je to anglický ovčák zvící asi 60 kilo. Stejně jako předchozí pes, pronásledoval každou kočku, která se ukázala na jejich zahradě. U něj to bylo o to horší, že měl neblahé zkušenosti se sousedovic kocourem, který mu podrápal čumák, když ho, ještě jako štěně, chtěl prohnat. Prostě kočky přímo nesnášel.
Pak se na zahradě našlo malé černé kotě, ke kterému se nikdo nehlásil, také kocourek. A zůstalo. V domě sedělo na okně a pes si pomalu zvykal. Moje kolegyně, která nikdy nechtěla o kočce ani slyšet, taky. Později kotě začalo chodit ven, pes ho očichal a nechal na pokoji. Šel prostě pryč.
Najednou kotě začalo chodit mokré, jako vytažené z rybníka. Tak kolegyně začala dávat pozor a jaké bylo její překvapení, když zjistila, že pes prostě kotě uloví, připlácne packou a - bez ohledu na jeho protesty - dokonale olíže. Když mu opakovaně kotě odebrala a byl řádně pokárán, časem s tím přestal.
Kocour také vyrostl a už se tak snadno nedal. A stejná situace. Misky měli sice každý svoji, ale většinou nejprve společně zbodli obsah jedné a pak druhé. Po roce se na zahradě našlo druhé černé kotě. Tentokrát kočička. Asi si někdo ověřil, že všechno dobře dopadlo, tak to zopakoval. A situace se opakovala, jen jí olizovali dva.
Takže teď tam žijí ve vzácném souladu pes - kočkobijce - a dvě kočky.
Ivana Jirková
P.S.: Dokončení zítra.
|
|
