|
28.8. KOLIBŘÍCI
Už jsou zase tady ! - 1.díl (Marie Crossette)
25.8. PET
Za vzácnými vymírajícími zvířaty - 1.díl (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
KOLIBŘÍCI
Už jsou zase tady ! - 1.díl
Každý rok v půlce července se k nám na zahradu vrací maličtí rubínoví kolibříci - Ruby-throated Hummingbirds. Je to jeden z asi 360 druhů kolibříků, nejmenších ptáčků na světě, žijících pouze v Jižní a Severní Americe a velikostí ten druhý nejmenší. Když tito ptačí trpaslíci sedí na mých šňůrách na prádlo, jsou menší, než dřevěný kolíček. Většinou začátkem července se ukáže jeden nebo i dva kolibří samečci, kteří přílétají jako první a pro mne je to znamení, abych rozvěsila jejich krmítka. Šestnáct skleniček různých tvarů a velikostí na převařenou cukrovou vodu v poměru 4:1. Kolibříky přitahuje červená barva, proto i krmítka, nebo jejich některá část, jsou červená, stejně jako v obchodě koupený cukrový prášek. Asi týden na to, doslova ze dne na den, pak přiletí ostatních, většinou 12-14 kolibříků a potom je ve vzduchu naší zahrady až do října velice rušno.
Kolibříci jsou docela obyčejně zbarvení ptáčci, samička i sameček jsou zvrchu zelenaví, vespod bělaví. Ale jako slunce, které svými paprsky změní vodní kapky ve vzduchu v barevnou duhu, tak při dopadu světla v určitém úhlu se kolibří peří překrásně třpití a černý flíček pod krkem samečka se zázračně změní v nádhernou rudou náprsenku. Od toho vznikl i anglický název
tohoto druhu kolibříků - Ruby-throated.
Kolibříci mají dlouhý zobáček s trubičkovitým jazýčkem, který ze zobáčku vystřeluje jako malý hádek. Potravu kolibříků tvoří titěrný hmyz, ale především nektar květů, který jim dodává cukr, jejich hlavní zdroj energie.
Kolibříci té energie spotřebují úžasné množství a neustále ji musí doplňovat, aby vůbec přežili. Kdyby kolibřík nejedl každých 30 minut, mohl by hladem dokonce zemřít. Tento malý ptáček proto musí denně sníst a vypít až 3x tolik potravy, než sám váží. Za chladného počasí a přes noc upadají kolibříci do strnulého stavu, jakéhosi krátkodobého přezimování, což jim
umožní přežít bez přísunu potravy. Činnost všech důležitých orgánů se sníží na minimum a tím i spotřeba energie a kyslíku.
Nejobdivuhodnější je ale u kolibříků jejich let. Létají totiž jako hmyz, tedy nejen dopředu, nahoru a dolu, nebo se třepetají na místě, ale jako jediní ptáci dokáží létat i nazad. Zato ale neumí "plachtit" vzduchem a spirálově kroužit nahoru. Ostatní ptáci svými křídly veslují a opisují za letu nepravidelnou elipsu. Naproti tomu kolibří křídla opisují ve vzduchu osmičku a to takovou rychlostí, že lidské oko vidí jen mlhavý závoj. Čím je kolibřík menší, tím rychleji mává křídly. Ti "naši" jimi kmitají 80x za vteřinu, v době páření až 200x. Zvuk, který je při mávání křídel slyšet se podobá bručení velkého čmeláka, za kterého je snadné kolibříka zaměnit, nebo vrčení malého motoru. Proto i ten anglický název těchto ptáčků - Hummingbirds - od slovesa "to hum = bzučet, broukat". Kolibříci létají úžasně rychle, až 80km v hodině a člověk je postřehne jen jako vrčící šmouhu.
Marie Crossette, USA
Pokračování zítra.
|
|