PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:   Na cestách (Ferda)
 
4.9. PSI
Betynka se učí plavat (Pavel Doktor)
1.9. PET
Za vzácnými vymírajícími zvířaty - 2.díl (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

Nabídka
Miša Hejná nabízí v Dumce strašilky. Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije ... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové, která vzkazuje: Kdyby chtěl někdo pakobylky (zájemce z Brna), jsou u mne k dispozici (napište si o ně na adresu PETs). Opravdu se strašně rychle množí....
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi píše v Dumce pan M.Marysko.

PSI
Betynka se učí plavat

Jak už víte, naše Bety není žádný cestovatelský zajíc. Minule jsem Vám slíbil historku z pensionu Ráj a dnes jsem si řekl -kdy, když ne teď. A tak tady tu historku máte.

Výše zmíněný pension je ubytovací zařízení zbudované ve zdech patřících původně statku, v polích blízko Holan na Českolipsku, a patří k oněm dogsfriendly hotelům, které od jisté doby výhradně vyhledáváme.
Po pravdě, byl to první takový podnik, který jsme navštívili s Betynkou, bylo to v létě 1998. Jak už jsem řekl, ležel uprostřed polí daleko od nejbližší vsi, pod okrajem lesa a dokonce i od silnice si udržoval odstup. Patřila k němu veliká zahrada, spíše louka, zvedající se na mírně zvlněném terénu od potoka. V nejvyšším místě louky, blízko hlavní budovy, byl zahlouben bazén - ne velký, ale také ne malý. A ten se stal svědkem první a zatím poslední Betynčiny plavecké exhibice.
Zase ta Jessica (2 kB)
Jak jsem právě napsal, pro nás to byla první zkušenost s vlastním pejskem v hotelu, no a pro Betynku to byla první zkušenost s delším pobytem mimo domov vůbec. Je třeba říci, že to brala sportoně a s nadšením. Už cesta stála za to, a na místě samém ji čekala spousta nových zážitků a zkušeností. Jen tak mimochodem se tam naučila štěkat. Doma jsme si skoro mysleli, že snad nikdy štěkat nebude, ale tady nás vyvedla z omylu. Totižto pension sám byl o samotě, ale navštívili jsme s Betynkou i blízké obce (například sousední Litice či právě Holany se známými rybníky) a znáte to: průchod vesnicí, to je štafeta štěkotu, předávaná od domku k domku. A Bety se poučila. Stále sice patří spíše k tišším pejskům, ale když má co říci, štěká někdy tak, že se až zalyká.
I jiné novinky ji v tom krásném ráji zaujaly. Okolní pole byla plná myších děr a Bety byla stále jako ten Čapkův zahradník, který je na jaře nahoře zakončen zadkem. Nos měla věčně někde v zemi, dokonce i když dělala loužičku; říkal jsem jí, že čte na záchodě. No a po rajské louce se nadšeně proháněla zběsilým tempem. A při tom se právě zblízka seznámila s vodou.
Pudli jsou původem vodní psi, určení k lovu kachen, jak prozrazuje i jejich francouzské jméno  caniche (canard = kachna). Řada z nich také vodu zbožňuje, ale Betynka se kupříkladu loužím vždy opatrně vyhýbala a jezírka a vodní příkopy u nás na Proseku obcházela sice zvědavě, ale bez snahy prozkoumat je blíže. Také jsem si myslel, že každý pes umí od narození plavet, ale dnes už si nejsem tak jist. Ne kvůli Betynce, ale kvůli Jessice. Tu když její panička chtěla učit plavat a hodila ji do rybníka, se zlou se potázala. Jessika zahučela pod hladinu a panička se za ní vrhala v šatech. (Nemyslete si ale, že je Jessica nějaké nemehlo; umí zase mnoho jiných věcí.) Jenže to jsem v době popisovaného příběhu ještě nevěděl.
Ne tak Betynka.
Její hydrostory začala nevinně - radostným pobíháním po louce. Běhala sem, běhala tam, a pak se rozběhla od kraje louky k domu. Pamatujete si ještě, že terén louky byl poněkud nerovný? Tak Bety po něm běžela vzhůru od potoka, a protože je malá, neviděla překvapení, které ji čekalo na vrcholu. Tedy neviděla; na poslední chvíli samozřejmě bazén zahlédla, ale zkuste zabrzdit dělovou kouli.
V takovém okamžiku by se každý pejsek zachoval podle svého. Pejsek labrador by se nejspíš do vody radostně vrhl. (Slyšeli jste, že s labradorem se nemůžete chodit koupat, protože vás pořád zachraňuje?) Ustrašený pejsek by se možná pokusil tu únikovou rychlost ubrzdit. Betynka s vodou dosud blízkou zkušenost neměla, ale je skokan, jak už víte. A tak se odrazila a pokusila se bazén přeskočit. Jenže bazén byl sice nevelký, ale taky nemalý a prudké smrštění flexorů zaneslo Bety právě doprostředka. Betynka se prokázala duchapřítomnost, začala zuřivě hrabat čubičku a než jsme mohli cokoliv podniknout, drápala se na břeh. A co si z té příhody odnesla?
Neřekl bych, že z ní měla nějaké trauma. Na břehu se otřepala a vesele běhala dál. Ovšem láskou k plavání nezahořela a přes svůj dávný rodokmen už to víckrát nezkusila.

Pavel Doktor          

Kompletní stránky Betynky najdete na http://www.volny.cz/blanka_pavel/betynka.
 

 
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata