|
5.9. KYTKY
S kaktusem jedině po zlém (Jana Mrázková)
4.9. PSI
Betynka se učí plavat (Pavel Doktor)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
KYTKY
S kaktusem jedině po zlém
Nedavno psala Ivana Jirková o "Zelených miláčcích" a zmínila se o tom, jak musela jednou vynadat ibiškovi. Mám tu něco obdobného, však uvidíte a posoudíte. Mne to tenkrat přišlo dost zábavné...
S květinami v bytě si obvykle nepovídám. Zatím zdárně bují a nevidím potřebu ještě je citlivým slůvkem povzbuzovat k větší aktivitě.
Asi před pěti lety však velikonoční kaktus nenasadil poupata, ač tak v minulosti běžně činil. Na Velikonoce k nám přijeli na návštěvu mí rodiče a jako obvykle mi maminka začala inventarizovat veškerou květenu. Nad stávkujícím kaktusem jsem se zahanbila a začala mu lát: "Vidíš, ty jeden zmetku, maminka mi přijela a ty, darebáku, ani kvítek neukážeš. Že se nestydíš, lumpe, vždycky jsi vždycky tak krásně kvetl a teď mi děláš jenom ostudu. Potvoro jedna mizerná..." Maminku to sice rozesmálo, ale zároveň mne napomenula, že s kytičkami se musí jenom hezky.
Do týdne, ten pacholek, vyhnal poupata jak vymalovaná. Možná proto, že jsem mu vynadala, možná se chtěl zavděčit mamince za zastání.
Příští rok jsem už nic nechtěla nechat náhodě a kaktus jsem zpucovala asi měsíc před Velikonocemi a navrch přidala několik výhružek. Pro jistotu. Vzal si to k srdci a kvetl na svátky jedna báseň.
Po přestěhování do nového bytu se na parapetu okna shodou okolností ocitl vedle velikonočního kaktusu i ten vánoční, s kterým dosud nebyly problémy. Před Velikonocemi jsem preventivně kaktus seřvala a jaké bylo naše překvapení když za týden obrazily kaktusy oba. Od té doby šlušňák, vánoční kaktus, kvete pro jistotu na Vánoce i Velikonoce a ten darebák se polepšil, kvete bez nadávek.
Když jsem tuto historku dala k dobru jednou v práci, kolega vyprávěl obdobnou příhodu. Jeho maminka měla obrovský vánoční kaktus, který roky nekvetl, jen překážel. Odtáhla ho do tmavé kůlny s tím, že takového nevděčníka už do bytu nechce. Po nějakém čase přijel syn na návštěvu a ona ho požádala, aby kaktus vyhodil do popelnice, veliký květináč byl na ni příliš těžký. Kaktus je v kůlně přivítal záplavou nádherných květů, které vyprodukoval ve tmě a bez zálivky. Vzali ho na milost a kaktus putoval zpět do obýváku.
Darmo, je to živý organismus. Když citlivou duši oprávněně a s mírou zpucujete, obvykle se také polepší.
Jana Mrázková
|
|