PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:   Sisinka - kočičí povídání 32 (Mirka Červenková)
 
13.9. ŽELVY
Želví sameček Cracker - 1.část (Marie Crossette)
12.9. PSI
Zase ti ježci (Pavel Doktor)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

Nabídka
Miša Hejná nabízí v Dumce strašilky. Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije ... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové, která vzkazuje: Kdyby chtěl někdo pakobylky (zájemce z Brna), jsou u mne k dispozici (napište si o ně na adresu PETs). Opravdu se strašně rychle množí....
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi píše v Dumce pan M.Marysko.

ŽELVY
Želví sameček Cracker - 1.část

K mým dvěma tříletým želvičkám přibyl v půlce června nový sameček, odhadem asi o 2 roky starší. Oproti těm malým má kůži žluto-černě zbarvenou, když je schovaný v listí a vystrčí jen hlavu, vypadá spíše jako had nebo mlok.

Jeli jsme tehdy domů a já jsem zahlédla při kraji čtyřproudové silnice želví krunýř. Už to, že krunýř se zdál celý je často znamení, že želva v něm schovaná může být dosud živá. Želví krunýř je dost silný a sama želva se do něj dokáže bleskově vtáhnout, jako škebli ho sevřít a často tak odolat i tlaku kola menšího auta. Potom stačí jen želvu vzít, odnést někam o kus dál a doufat, že se vydá opačným směrem od silnice.
Proto jsme hned nouzově zajeli ke kraji a k želvě došli. Byla těsně u krajnice a pevně zavřená. Její zadní levá noha ale visela z krunýře bezvládně ven, navíc přitlačená jeho spodní částí, že vypadala jako přeštípnutá. Sám krunýř byl naprasklý až skoro nahoru, rána byla krvavá, nehybná želva byla obsypaná mravenci a vypadala mrtvá. Přesto jsem jí vzala do ruky, mravence setřepala a želvu dala v autě do igelitového sáčku.
Želví sameček Cracker (10 kB)
Když jsem ho pak doma v garáži otevřela, želva měla povystrčený nos, ale hned ho zase strachy zatáhla. Byla tedy živá a to bylo to hlavní. Vyndala jsem ji ven a v hlubokém dřezu v garáži hned pod vlažnou vodou opláchla. Pak jsme jí odnesla do výbehu, položila do bazénku, kam jsem nejprve nalila čerstvou vodu a poodešla jsem stranou.
Želva zůstala dlouho ležet zavřená, pak ale přeci jen vystrčila hlavu a po chvíli vytáhla z vody i krk. Ven ale vylést nechtěla. Protože se už začínalo stmívat, nechala jsem želvu být a odešla domů. To už jsme poznali, že jsme našli samečka a podle prasklého krunýře dostal "želvák" jméno Cracker.
Ještě ten večer jsem se šla poučit na Internet, jak postupovat u želvy se zraněným krunýřem. Nikdy jsem si vlastně neuvědomila, že může krvácet. Krunýř je ale součástí jejich hrudního koše, už se s ním narodí a je to tedy kost s tkání a cévami.
Všechna želví zranění krunýře - jednalo se hlavně o velké zlomeniny - ale odkazovali do rukou veterináře, který se na želvy specializuje. O žádném takovém u nás nevím a navíc jsem si stejně nebyla jistá, zda bych želvu nevystavovala zbytečnému stresu. Z těch mála informací, co jsem našla bylo jasné, že největší nebezpečí pro želvu může vzniknout od infekce, zanesené do poraněného krunýře.
Sameček Cracker se prochází (9 kB)
Proto se doporučovala antibiotická mast a nějaký způsob, jak ránu zakrýt. V případě Cracker šlo ale o hlubokou puklinu a rozhodla jsem se ji ochránit lepenkou. Druhý den ráno ležel Cracker vedle bazénku, napůl zavrtaný v jehličí, ale hlava mu koukala ven. Jak mně zahlédl, schoval se.
Tak jsem na zahradě natrhala různé bylinky, které mi tam zrovna rostly - mátu, šalvěj, rozmarýn, jitrocel, řebříček a mateřídoušku. V hlubokém umyvadle jsem je přelila horkou vodou a po vychladnutí do toho položila Crackera. Vody tam bylo dost na to, aby byl celý ponořený, ale zase ne tolik, aby tam nestačil.
Cracker se kupodivu "nesklapnul", ale začal ve vodě plavat a bylo vidět, že ji i pije. Měla jsem připravenou antibiotickou mast a silnou lepenku, že mu tím pak ošetřím puklý krunýř. Když ale Cracker plaváním ze sebe smyl všechnu špínu, marně jsem puklinu hledala - sama od sebe se musela zatáhnout a přestat krvácet. Zůstala jen sotva viditelná čára. Žádné mazání a lepení se tedy nekonalo.
Když Cracker plaval, používal všechny 4 nohy a i u té chromé pohyboval drápky - měl v ní tedy stále cit. Když jsem ho po chvíli přendala z bylinné lázně zpět do výběhu, Cracker se na chvilku schoval do krunýře, pak ale zase vylezl a odkráčel pryč. To jsem poznala, že ve vodě s poraněnou nohou sice hýbal, na suchu jí ale za sebou tězce vláčel. Nevěděla jsem, zda je noha zlomená, nebo vykloubená. Jakmile jsem ho vzala do ruky, abych se blíže podívala, Cracker se sklapl a tím si jistě způsoboval bolest navíc.
Tak jsem ho nechala být, ať příroda udělá své.

Marie Crossette, USA          

Dokončení zítra.

Cracker snídá masové tyčky (13 kB)

 
 
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata