| |
27.9. PET
Denni rituály (Jana Gelnarová)
26.9. PSI
Povídání o Ardě - kastrace (Jana Gelnarová)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
PET
Denni rituály
Každý, kdo měl nebo má doma nějaké to zvířátko, tak ví, že spolu s ním vešly do domácnosti i určité opakující se návyky. Ostatně není to nic nového - i lidská smečka má své denodenně se opakující rituály. V naší domácnosti to probíhá následovně:
Ráno, když vstanu a vyjdu z ložnice, čeká za dveřmi obývacího pokoje kočka. S otevřením dveří mňoukne a vhrne se dovnitř. Nastane vítání, hlazení, předení a otírání se. Po chvíli se k nám přidá pes, který vstane se svého koše a zdvojí svou přítomností vítací ceremoniál.
Když opustím koupelnu a sednu si ke stolku, abych se nalíčíla, Belinda na něj vyskočí a opět chvíli vyžaduje moji pozornost. Někdy pak zůstane na stolku ležet, někdy jde pryč. Na zemi u mých nohou už ale panáčkuje Ardina a chce na klín. Se psem na klíně tedy absolvuji svoji zušlechťovací procedůru.
Když jsem hotová, jdu opět do koupelny se učesat. Tam za mnou přijde za chvíli Belinda, skočí na pračku a čeká na vyčesání kožíšku. Tento rituál musí proběhnout pořádně - nelze jí jen párkrát prohnat kartáč chlupy, vykartáčovat se musí poctivě celá. Pak teprve seskočí dolů a lehne se ke dveřím a čeká, až budu hotová.
Než si jdu připravit snídani, musím oběma dát ranní dobrotu. Pro tuto příležitost mám v polici v pracovně nejrůznější kočičí a psí mlsky. Pokud bych na to zapomněla, Ardina mi to okamžitě připomene.
Při přípravě snídaně mi asistují obě dvě. Sedí vedle sebe a vzhlížejí ke stolu, kde se obkládá chléb nějským tím salámkem, šunčičkou nebo sýrem. Obě je vždy spravedlivě podělím a svůj díl "dobroty" dostane i papoušek.
Po příchodu z práce, čekají obě za dveřmi bytu. V poslední době objevila Belinda další zábavu. V momentě, kdy jsou dveře otevřené natolik, že se vzniklou mezerou protáhne, proskočí na chodbu a začne se po ní s důležitým výrazem v obličeji procházet. Očmuchává schody, dveře od ostatních bytů a pokud jí v tom nezbráním, tak se po chvíli začne na chodbě labužnicky rozvalovat.
Tím mě ovšem nikterak nenadchne, neboť chodba v našem paneláku není právě z nejčistších. Většinou ji tedy zaháním okamžitě zpátky, což hlasitě komentuje. Teprve pak dojde na přivítání se s Ardinou, které probíhá typickým psím způsobem. Pokud mám v puse žvýkačku, musí ji dostat.
Pokud se venku právě nehoní všichni čerti nebo není víc jak 10°C pod nulou, jdu s Ardou na velkou procházku. V letním období to obnáší cca 2 hod., v zimě díky časnému stmívání, méně. To se samosebou týká pracovních dní. Přes víkend zůstáváme venku déle i v zimě (ale úměrně chladu). Na špacír chodíme zásadně do přírody a do blízkosti vody. Přesto, že se jedná o psa loveckého, lovecké pudy naštěsí moc nemá.
Když se pak vrátíme z procházky, čeká už opět Belinda za dveřmi a Ardinu pečlivě očichá, aby zjistila, kde jsme všude byly a koho jsme potkaly. Arda jde pak do vany, protože je to pes vodo a bahnomilný a po každé (nebo téměř po každé) procházce má čistý jenom hřbet. Po koupeli a osušení spěchá přímo do pracovny pod již výše zmiňovanou poličku s mlsky, kde dostane kousek sušených dršek, hovězího masa nebo něčeho podobného.
Když den končí a já se chystám jít spát, leží Belinda většinou v obýváku na "svém" křesle. Pokud se chci v klidu vyspat, nezbyde, než ji "vyhnat", neboť jinak mě vzbudí cca ve 3 hodiny ráno škrábáním a bušením na dveře ložnice. Jenže vyhnat ji, to není jenom tak. Kočička se nechá přemlouvat, aby pak s výrazem: když jinak nedáš, tak já teda jdu, opustila obývák.
Někdy používá lsti a těsně před tím, než do obýváku příjdu, tak se mi schová. Jenže já mám mocného spojence - Ardinu. Stačí jí jen říct: Ardinko, kde je čičí ? a pejska mi neomylně ukáže, kde je schovaná.
Naprosto specifický je pak vítací rituál, když přijede domů páníček. Ardina v ten den hlídá každý výtah, protože jí vždycky řeknu, kdy má páníček přijet. A když už pak konečně přijede, proběhne první bouřlivé přivítání v předsíni, potom v obýváku na gauči, zpátky v předsíni na skříňce vedle bot, v obýváku na křesle, v hale na zemi a v obýváku na dalším křesle. Když byla ještě štěně, tak se jednou radostí i počurala. Naštěsí jí tento zvyk nezůstal a stalo se tak pouze jednou.
A jak je to u vás?
Jana Gelnarová
P.S.: Protože je ve čtvrtek 28.9. v Česku státní svátek, vyjde PET i Dumka zase až v pátek.
|
|
