| |
5.10. KŘEČCI
Soužití křečků zlatých V - smečka 5 samců - Čertíků II (Renata Žaludová)
4.10. KŘEČCI
Soužití křečků zlatých V - smečka 5 samců - Čertíků I (Renata Žaludová)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
KŘEČCI
Soužití křečků zlatých V
(smečka 5 samců - Čertíků II)
Dokončení včerejšího pátého vyprávění Renaty Žaludové o smečce pěti křeččích samců.
Miki si dokonce hned všimne, když dám ruce do terária, a honem běží na střechu domečku skočit si do rukou. Když mu je zapomenu včas nastavit, skončí na zemi těsně u skla. Dokázal by občas skočit na hranu skla, a proto je v dotyčném místě na sklo přilepen kus pružné umělé hmoty (výstražná cedule Před odchodem zavři přívod plynu!), který mu slouží jednak jako žíněnka, jednak jako zábrana úniku.
Je to totiž dobrodruh, který je ochoten k jakýmkoli riskantním akcím jako je vlezení do jiného terária - třeba k cizímu samci. Že jednou takto vlezl k Čertovi, jsem již psala. A víte, jaké si z toho vzal ponaučení? Pár dní si to sice pamatoval a když jsem mu ukázala terárium s Čertem a Míšou, tak se mi ustrašeně schoval dovnitř ruky. Ale asi za 14 dní tam vlezl znovu... Jeho velké štěstí bylo, že Čert byl v té době už nemohoucí stařec, a tak na nezvaného hosta jen cvakal zubama. A Míša, ta jen se zájmem přihlížela, jak se situace vyvine. Ve skutečnosti mohl být v té době už nebezpečný spíš Miki Čertovi. Miki se ale v cizím teritoriu necítil dobře a také není povahou rváč, takže se vše naštěstí obešlo bez krve (tentokrát i bez té mojí, protože jsa poučena předchozí zkušeností s vyděšeným Mikim, vyndala jsem nejdříve opatrně pryč Čerta i Míšu, a Mikiho teprve až se trochu uklidnil).
Bezkonfliktní soužití smečky má ale svá pravidla. Hlavně nesmí být vůbec v místnosti samice, která se chce pářit, a to především ne mladší samice (na Míšu v poslední době jejího života už nereagovali - možná je příslušný pach staré samice již slabší?). Jinak se brzy strhne rvačka, stejně jako když tímto pachem některý člen smečky byť jen nepatrně voní. Takže pokud předtím sáhnu na takovouto samici, je nutno si velmi dobře umýt ruce dříve, než se jdu zabývat smečkou. Pokud bych totiž na některého samečka přenesla její pach, musí tento pak zděšeně prchat před bratry, kteří by se s ním chtěli pářit, a když poznají svůj omyl, chtějí ho aspoň za trest pokousat.
Také je již od jisté doby nemohu pouštět běhat po pokoji současně, protože by se servali o nové teritorium. Stejně tak na ně působí příliš důkladné vyčištění terária. Protože se orientují podle pachu, považují je pak také za nové teritorium a začnou se prát.
Jinak jsou to ale nesmírně milí tvorečkové, kteří se mi sápou na ruku, jakmile ji večer strčím do terária. Ve dne mírumilovně spí ve společném pelíšku za zástěnou z lepenkové střechy (ta na příslušném obrázku není, byla jim sebrána kvůli fotografování). Popírají tak celkem úspěšně všude uváděný poznatek, že samci křečka zlatého spolu nikdy v dospělosti žít nemohou. Mohou, pokud jsou spolu od věku nejvýše tak 5 týdnů a pokud mají vhodnou mírumilovnou povahu (ta se často dědí).
Renata Žaludová
O křečcích si můžete přečíst nebo se podívat na fotky i na autorčiných stránkách http://mujweb.cz/www/krecek_hamster.
|
|
