PSI
Jak to bylo se psy
Má se za to, že ranný pes se objevil před 12 000 až 14 000 lety z malého druhu šedého vlka, který obýval dnešní Indii. Tento vlk - Canis lupus pallipes - byl rozšířen v Evropě, Asii a severní Americe. Je také možné, že někteří z dnešních psů jsou potomky nikoliv vlků, nýbrž šakalů. Z těchto psů, nalézajících se v Africe, jsou některá současná místní africká plemena. Fosílie nám naznačují, že počátkem Doby bronzové (asi 4500 let př.n.l.) existovalo pět odlišných druhů psů.
Není jisté, kdy se první pes stal přítelem člověka, ale zdá se, že psovití se toulali kolem kmenových táborů (za účelem konzumace zbytků potravy) v téže době, kdy starověký člověk v něm objevil partnera pro lov.
To, že pes byl ceněn jako přítel a pomocník člověka při lovu, je jasné. Podíváme-li se však do historie starověkého Egypta, uvidíme, že pes zde byl uctíván jako bůh. Je to historie zajímavá. Z výše uvedeného nepřekvapí, že se zde mísí tento bůh s podobou psa, šakala či vlka.
Anubis
Anubis (Anup) - bůh mrtvých a ochranný bůh 12., 17. a 18. nómu Horního Egypta. V pozdější době se věřilo, že je bratr boha Osiris nebo syn boha Osiris a bohyně Nephthys, tajně svými rodiči počatý a odložený, vychovaný bohyní Isis. Jeho úkolem bylo ukázat mrtvým cestu temnotou do podsvětí. Řekové jej ztotožnili s bohem Hermes a nazývali ho Hermanubis. Všude v Egyptě byl spojován s bohy Horus a Thoth. Hlavním městem jeho uctívání byl Cynopolis (dalším Heliopolis). Byl zobrazován jako černý šakal nebo pes či člověk s psí či šakalí hlavou. Posvátné zvíře: pes či šakal. Píše se o něm v Knize mrtvých.
197 km od Káhiry je na západním břehu řeky Nil místo Beni Mazar. Od něj 2,5 km na jihozápad je vesnice El-Qeis, starověké egyptské Kais, jehož božstvem byl Anubis se psí hlavou. Bylo to pravděpodobně místo řeckého Cynopolis (= "město psů"), hlavního města nómu.
Anubis byl po mnoho staletí hlavním bohem mrtvých. Později, když se role boha Osiris změnila z boha vegetace na boha mrtvých, byl mu Anubis podřízen. Anubis si však podržel důležitou část pohřebních práv. Právě Anubis, jemuž pomáhala jeho matka a teta, bohyně Nephthys a Isis, balzamoval tělo zavražděného boha Osiris mastmi a vzácnými rostlinami a byl to právě on, kdo vymyslel metodu ovinování těla obinadly a vyráběl balzamovací oleje. Pohřbil jej a provedl v hrobě ceremoniál "otevření úst" (věřilo se, že takto obnoví smysly člověka a připraví jej na posmrtný život).
Stal se patronem balzamování a hlídačem jedů a léků. Měl tři důležité úkoly: dohlížel na balzamování těla; přijal mumii do hrobu, provedl obřad otevření úst a poté doprovázel duši po Cestě nebeské oběti; ale nejdůležitější byla kontrola Vah pravdy (vážil na ní v Hale soudu srdce zesnulého), aby ochránil mrtvého před podvodem a věčnou smrtí.
Zbarvení jeho těla není přírozenou barvou zvířete, ale symbolická černá barva, která snad představuje znovuzrození či připomíná barvu, kterou získalo lidské tělo po balzamování během mumifikace. Černá byla také symbolem smrti a noci.
Ve starověkém Egyptě se nekropole či hřbitov nalézala v poušti na západ od usedlosti, ke které byla připojena. Bylo to ze tří důvodů: zaprvé - umístěním hřbitova v poušti se neztrácela dobrá zemědělská půda, zadruhé - tak jak dobrá zemědělská půda symbolizovala život, tak poušť představovala smrt a byla přirozeným místem k uložení mrtvých a zatřetí - věřilo se, že brána či vstup do království mrtvých leží na západě, neboť bůh Rá jako zapadající slunce umíral každý den na této straně, sestupujíce zvolna do podsvětí.
Na okraji pouště žijí šakali, kteří likvidující co se jen dá a často navštěvují hřbitovy, které leží v jejich přirozeném prostředí, a slídí kolem nich. Bylo tudíž přirozené, že toto zvíře bylo spojováno se smrtí. Bylo přirozené, že Egypťané měli své hroby propracované, aby chránily tělo mrtvého v bezpečí před šakaly. Uctíváním boha Anubis Egypťané doufali, že jej poprosí, aby chránil zesnulé před šakaly a později před přirozeným rozkladem, který nechráněné tělo podstupuje.
Wepwawet
Wepwawet ("otvíratel cest") byl hřbitovním bohem města Asyut. Byl též uctíván jako bůh mrtvých, který odpovídal bohu Anubis. Kromě toho byl také bohem války - lze říci, že "otvíral cestu" jak pro faraonovu armádu, tak pro duše mrtvých. Doprovázel boha Rá na jeho cestě podsvětím. Je zobrazován jako vzpřímeně stojící vlk nebo jako ležící pes.
Oba bohové měli hlavu psa, ale zatímco Anubis měl černou hlavu, Wapwawet byl bílý. Bylo to asi proto, že jeho hlava byla hlavou vlka, jehož kultovní centrum 13. nómu v Horním Egyptě bylo Řeky nazýváno Lykopolis - "vlčí město". V městě Abydos "procesí Wepwawet" zahajovalo mystéria boha mrtvých Osiris.
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Prosba o radu
Mám prosbu ke zvířecím dopisovatelům. Potřebuji radu, jak vypudit z bytu blechy. S mým kocourem Koťasem (vulgo Rudou Nerudou) jsme byli půl roku "na návštěvě" u mé maminky a kocourovi se podařilo chytit v paneláku blechy, kterými zamořil celý byt. Teď jsme už zpátky doma, kocour dostal obojek a blech se zbavil, můj byt se mu naštěstí zamořit nepodařilo, ale maminka pořád není schopná blechy zlikvidovat.
Celý byt jsme vysály a vystříkaly Raidem a Difusilem (dokonce jsme rozebraly i postele), ale každý den se někde objeví nový záškodník. Jestli má někdo ze čtenářů Dumky či PET návod, jak tu havěť zničit, budu mu moc vděčná.
|
