PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi. 
V Dumce si dnes přečtete:   Kocour Rů a jeho kamarádi (A.Hammerová)
 
21.11. PET
Divočina v Jeruzalémě a v Jeruzalémské vysočině II. (Lumír O.Hanuš)
20.11. PET
Divočina v Jeruzalémě a v Jeruzalémské vysočině I. (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

PET
Divočina v Jeruzalémě a v Jeruzalémské vysočině II.

Úvod vyprávění Lumíra O.Hanuše o divočině v Jeruzalémě a na Jeruzalémské vysočině vyšel včera. Dnes si můžete přečíst jeho pokračování.

Dnešní zelená krajina na Jeruzalémské vysočině je novým prostředím. Během posledních desítiletí svého panství Turci zcela vykáceli judské lesy. Zničení stinného prostředí spolu se zavedením střelných zbraní a příliv arabských vesničanů vedl k zdecimování množství a rozmanitosti savců Judska. Tyto změny přirozeně narušily celý ekologický řetězec.

Biblické zdroje nám mohou pomoci udělat si představu o době před 3000 lety. Král David se chlubí (První Samuelova 17:34-36):
    34David řekl Saulovi: "Tvůj služebník byl pastýřem ovcí tvého otce.
        Když přišel lev nebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci,
    35hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy.
        Když se proti mně postavil, chytl jsem ho za dolní čelist
        A bil jsem ho, až jsem ho usmrtil.
    36Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda."
Většina biblické divočiny téměř přežila až do 20. století. Cestovatelé 19. stol. dokládají v této oblasti velké lovy, zvláště dravců a jelenů.
Pěkný pohled na Jeruzalémskou vysočinu (21 kB)
Dnešní zelenou krajinou jsou hlavně borové lesy, vysazené v tomto století, které dříve nebyly místním přírodním pokryvem. Jeruzalémská vysočina je dnes také podstatně více obydlena lidmi. Takže dnes je situace zcela odlišná od dřívější a myšlenka úplného návratu divočiny je mimo rámec diskuse.
Zvířecí druhy v Jeruzalémské vysočině mají původ na všech třech okolních kontinentech: drop (Alectoris chukar), zajíc kapský (Lepus capensis), agama a sýkora koňadra (Parus major) jsou středomořské druhy. Palestinský strdimil (Nectarinia osea), drozd hnědý (Pycnonotus xanthopygos), jezevec (Meles meles canesceus - je dobrý běžec, plavec a lezec; je nočním zvířetem a všežravcem) a mangusta (Herpestes ichneumon) jsou sudánské druhy z tropicé Afriky. Indický dikobraz (Hystrix indica indica) a strnad z tropické Asie (v Izraeli je strnad obecný - Emberiza citrinella - a strnad borovicový - Emberiza leucocephalos). Tchoř (Vormela peregusna) pochází z Irano-turánského stepního prostředí.
Výše jmenovaný dikobraz je největším hlodavcem v Izraeli. Váží 10-15 kg, ale byla zjištěna i váha 18,5 kg. Jeho ostny jsou až 40 cm dlouhé. Děláte-li procházky v nejbližším okolí Jeruzaléma, uvidíte podél stezek v přírodě (a také podél vyasfaltovaných silnic) mnoho dikobrazích ostnů. Podobně ve středu města v parcích. V blízkosti Heberejské University nedaleko Izraelského muzea narazíte na množství jejich ostnů. Jsou všude kolem nás, ale pokud je chcete zahlédnout, musíte být trpěliví a snažit se uvidět je v noci. Ve dne jsou schovaní.
Ježek je zvířetem spíše nočním, ale za soumraku jsme ho potkali také v naší ulici, jak si hrdě kráčel po chodníku. Zdejší je největším žijícím ježkem v Izraeli, poddruh Erinaceus concolor concolor (ježek východní). Jeho maximální váha je 1 kg. Je nočním zvířetem, ale lze jej spatřit i za úsvitu či soumraku. Za noc urazí kolem 300 m rychlostí 1 km/hod. V Izraeli hybernuje pouze několik dní (jeho srdeční tep klesne ze 190 na 20 tepů/min. V přírodě žije 2-3 roky (v zajetí až 6 let).
Pohled na symetrickou horu Tura v Jeruzalémské vysočině (15 kB)
Z dnešních savců je nejpůsobivější horská gazela (Gazella gazella gazella), která se nalézá na otevřených plochách, dokonce i v Jeruzalémě. Nejběžnější dravec je liška obecná (Vulpes vulpes), která je obtíží pro členy mošavů pro její útoky na kuřata. Potkal jsem ji v přírodě mnohokrát v pěší vzdálenosti od domů v Jeruzalémě, ba až v mojí bezprostřední nepříjemné blízkosti. Řídkým savcem je medojed kapský (též jezevec medový či ratel - Mellivora capensis wilsoni - není spřízněný s jezevcem a vůbec nejí med, je masožravec; v Izraeli jí též larvy a kukly včel; je nočním zvířetem a dobře leze po skalách). Někdy lze spatřit úhlednou, tmavou kunu skalní (Martes foina syriaca), která sídlí často nedaleko domů a je nočním dravcem. Mezi křovinami žijí divoké kočky (Felis silvestris) a páří se s toulavými kočkami. Počátkem 60. let byli tráveni téměř do úplného vyhubění šakali (šakal obecný - Canis aureus syriacus). Kampaň na jeho likvidaci v r. 1964 vedená Ústavem ochrany rostlin Ministerstva zemědělství byla zdůvodněna tím, že ničí plastikový pokryv pěstované zeleniny. Snížení jeho populace způsobilo populační explozi hlodavců, zajíců a koroptví, kteří způsobili následně zemědělství větší škody nežli šakali. Dnes je jejich vytí za soumraku běžným zvukem. Pokud jste v Jeruzalémě a nechce se vám vycházet za nimi do přírody, stačí zajít do parku nedaleko Izraelského muzea a Knesetu. Zrovna ukazovali v televizi, jak se tam prohánějí šakali. Mnozí jsme tam na ně narazili a domnívali se, že to jsou psi (koho by to přece napadlo, že je ve městě divočina). V pondělí 24.dubna 2000 jsme se v podvečer vypravili s ženou a její kamarádkou Gilou k ruinám byzantského kláštera Churbat Seadim do lesa. Zaparkovali jsme u ruiny kláštera a vešli do ní. Najednou se podíváme doleva a několik metrů od nás velký pes - fenka. Ne, to nebude pes, nýbrž šakal. Je nádherně celý zlatý, ano, je to zlatý šakal. Naštěstí nejde k nám a tak postupujeme od něj z ruin a pokračujeme k lesu. Tam nám Gila ukazuje různé koření a pojmenovává je. Pomalu se začíná šeřit, což konstatujeme a tak pokračujeme k autu. Chceme vejít na cestu a oproti nám stojí vyzývavě zlatý šakal, kterého jsme viděli o několik set metrů dále před tím. Není nám to příjemné, zřejmě nás stále sledoval. a tak pokračujeme po trávě a já beru do ruky dva slabé klacíky. Šakal jde za námi. Chceme vyjít na silnici, ale za křovím u ní se ozývá náhle haúúúúúúúúúú… A další hned vedle. Kolem nás jsou šakali. Žena s Gilou se bojí a nechtějí pokračovat k autu, není to příjemné. Bojím se vlastně jen případné vztekliny. Na šakaly jsem se ptal již dříve ochránců přírody, když jsem jich potkal pět pospolu. Není znám případ, že by někoho napadli. A tak říkam, že musíme k autu, dokud není tma a i když se bojíme. Tak jdu s dvěmi klacky a klepu si s nimi do asfaltu na silnici. Moje žena jde s malým klacíkem, ale Gila má obrovskou větev, vetší nežli je ona sama. To mne přivádí do smíchu. Co by se asi s těmi klacky dělo, kdyby šakali přestali výt a šli nás navštívit? Dojdeme k autu, jsou tam lidé a tak nasedáme a odjíždíme. Húúúúúúú, to jsme se příjemně vybáli!
Řadě hlodavců jakými je myš skalní (Apodemus mystacinus) či rejsek (Crocidura suaveolens nebo Crocidura leucodon - rejsek polní) se daří na vysočině v různých prostředích.

Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel          

Pokračování pozítří.

V kopcích Jeruzalémské vysočiny (23 kB)

Prosba o radu
Mám prosbu ke zvířecím dopisovatelům. Potřebuji radu, jak vypudit z bytu blechy. S mým kocourem Koťasem (vulgo Rudou Nerudou) jsme byli půl roku "na návštěvě" u mé maminky a kocourovi se podařilo chytit v paneláku blechy, kterými zamořil celý byt. Teď jsme už zpátky doma, kocour dostal obojek a blech se zbavil, můj byt se mu naštěstí zamořit nepodařilo, ale maminka pořád není schopná blechy zlikvidovat.
Celý byt jsme vysály a vystříkaly Raidem a Difusilem (dokonce jsme rozebraly i postele), ale každý den se někde objeví nový záškodník. Jestli má někdo ze čtenářů Dumky či PET návod, jak tu havěť zničit, budu mu moc vděčná.
Nabídka strašilek
Znovu nabízím strašilky, tentokrát ve stavu vajec. Kdo by měl zájem si je sám vylíhnout? Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové.
Míša Hejná
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M.Marysko.

 

  
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata