| |
27.11. PSI
Jak jsme Betynku koupali a stříhali (Pavel Doktor)
24.11. PET
Divočina v Jeruzalémě a v Jeruzalémské vysočině IV. (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
PSI
Jak jsme Betynku koupali a stříhali
Tak jsme zase jednou objednali Betynku ke kadeřnici. Pro toho, kdo to neví: pudlíci na rozdíl od mnoha jiných psíků nelínají, ale zato se musí pravidelně stříhat. (V tom nejsou sami, například v sobotu mi totéž Miláčci prozradili o jorkšírech.) Po takovém ostříhání máme doma štíhlého pejska, přímo hádě, který pak postupně huňatí a "tloustne". Když pak skoro přestává vidět, dáme ho ostříhat a cyklus se opakuje.
Takovému ostříhání ovšem předchází koupel. To je věc, kterou Bety příliš nemiluje. Nemám teď na mysli koupel v rybníce, to si mockrát nevyzkoušela. (Vlastně si to nevyzkoušela nikdy, jen jednou se koupala v bazénu.) Ne, teď mluvím o koupeli pěkně ve vaně, s použitím šampónu. Samotná vana Betynce nevadí, pravidelní čtenáři vědí, že do ní skáče ochotně a občas i z vlastní iniciativy. Ovšem koupání se vším všudy, to je něco jiného. To Betynku dáme do vany sami; tedy, ne že by tam neskočila, ale co ten šok ;-), který by ji čekal.No a pak ji Blanka všelijak namáčí, šamponuje a sprchuje (na šamponování pejsků je samozřejmě zvláštní šampon, jemnější než lidský, protože člověk si ho nelíže). Betynka drží, ale zjevně trpí; celá se třese a po chvíli se začne stavět na zadní a pokuší se z vany uniknout. Nakonec to ale přetrpí, je vyňata z vany, lehce osušena a vypuštěna. No a pak nastane rodeo: pobíhání po bytě, otřepávání vody, válení po kanapi, na kterém má připravenou osušku. To vše spolu s fénováním, které aplikujeme v okamžicích zklidnění, je nakonec korunováno úspěchem: Bety je suchá, čistá a voňavá.
Teď ovšem nastává další problém: udržet ji čistou, než dojdeme ke střihačce. Doma to jde, ale ona je mezi tím někdy i vycházka. Zrovna dnes tomu tak bylo a Betynka by se právě dnes tak ráda honila s jedním pejskem, jenže byla na provázku a ten jí v tom nemilosrdně zabránil. No a pak už tu byla hodina H.
Naše střihačka nebydlí daleko, ale přeci tam radši Betynku vozíme autem, už z důvodů hygienických. Tak i dnes, a jak jsem Vám již nejednou psal o jejím chování před jízdou, tentokrát se ve své empatii překonala a začala obcházet a kňučet, ještě než jsme se vůbec začali vypravovat. Pak už šlo všechno jako obvykle a po příjezdu k pudlímu salonu se Bety drala z auta se svou obvyklou náruživostí. Drobný problém nastal, když jsme se rozhodli, že stačí, abych pejsku předal do odborných rukou já a Blanka že počká v autě. Bety už to tam zná a tak se dychtivě hnala přes ulici, ale na druhé straně přechodu zjistila, že panička zůstala někde jinde, jala se ji vyhlížet a odmítala jít dál. Tomu jsem odpomohl tím, že jsem ji vzal do náruče a poponesl za roh, kde na auto nebylo vidět. Tam na chvíli zvítězila touha po návštěvách. Bety se hnala ke dveřím salonu a radostně vrazila dovnitř. Tam si ovšem něco uvědomila a táhla mne zase ven. Paní střihačce jsem vysvětlil, že shání paničku, ale pro sebe si nejsem tak docela jist, jestli se jí třeba nevybavila vzpomínka na to, jak jí tam posledně vytrhávali chloupky z uší. (I když k veterináři chodí stále radostně, injekce neinjekce.) No ale dala se přemluvit, paní střihačka si ji odvedla a já se vrátil k paničce, abychom nějak strávili tu hodinku, než si pro pejsku zase dojdeme.
No, měli jsme co dělat a tak hodina uplynula jako voda a my byli autem zpátky jako na koni. A tu se odehrál poslední drobný "incident" dne. Bety už byla skoro hotová a v krámku čekal další pejsek, také pudlíček. Já šel druhý, trochu pomalu jsem zavíral dveře a než jsem si uvědomil, oč kráčí, pudlíček byl venku. Cítil jsem svůj díl viny a tak jsem vyběhl ven, cizího pudlíčka jsem sice přímo nechytal, ale alespoň jsem ho nadehnal jeho paničce a vše bylo zase v pořádku. Jenže mezitím přišla zezadu paní střihačka a když uviděla Blanku, trochu nejistě se ptala, co si přeje. -Jdu si proBetynku, zněla samozřejmá odpověď a to už paní pochopila a přivedla Betynku; žertem si přitom postěžovala, abychom jí to nedělali: pejska přivede manžel, přijde pro něj manželka a kdo že se v tom má vyznat. Betynce to ovšem bylo jedno. Ta byla ráda, že nás už zase má pohromadě, no a my máme doma zase hádě.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na http://www.volny.cz/blanka_pavel/betynka.
Prosba o radu
Mám prosbu ke zvířecím dopisovatelům. Potřebuji radu, jak vypudit z bytu blechy. S mým kocourem Koťasem (vulgo Rudou Nerudou) jsme byli půl roku "na návštěvě" u mé maminky a kocourovi se podařilo chytit v paneláku blechy, kterými zamořil celý byt. Teď jsme už zpátky doma, kocour dostal obojek a blech se zbavil, můj byt se mu naštěstí zamořit nepodařilo, ale maminka pořád není schopná blechy zlikvidovat.
Celý byt jsme vysály a vystříkaly Raidem a Difusilem (dokonce jsme rozebraly i postele), ale každý den se někde objeví nový záškodník. Jestli má někdo ze čtenářů Dumky či PET návod, jak tu havěť zničit, budu mu moc vděčná.
|
|
|
