PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi. 
V Dumce si dnes přečtete:   Měření koček 29.část: Míry kocourka Mikyho (Lucka Hejlová) / Měření koček 29.část: Hami je nalezenec (Daniela Swartova) / Měření koček 29.část: Kradení (Tereza Tusarova)
 
8.12. PSI
To byl zase den! (Pavel Doktor)
7.12. PSI
Vrána miluje slepice (Lenka Prokešová)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

PSI
To byl zase den!

Řekli byste, že předvečer dne svatého Mikuláše bude pro pejska jako každý jiný, tedy pokud se nepopere s čertem. A přeci, letos se standardu poněkud vymykal.

Předesílám, že se zvláštním charakterem tohoto dne v "lidském" kalendáři neměly ty události nic společného. Pravda, venku pobíhali nejen Mikulášové, ale i čerti, a omladina už také trénovala na Silvestra a testovala všelikou bouchavou pyrotechniku, ale všem těmto nástrahám jsme se s Betynkou vyhnuli, spíše náhodou než úmyslně. Nečekejte ale něco mimořádného, co tu ještě nikdy nebylo. Výjimečnost letošního Mikuláše tkvěla spíše v kumulaci různých událostí a v jejich intenzitě. Před časem jsem tu popisoval jeden den pejsky Betynky a přiznal jsem se vám, že sousloví jeden den je jen básnická licence. Tak tedy, tentokrát to neplatí.
Začalo to hned ráno. Tentokrát přišla Betynka budit obzvlášť brzy a oproti jiným dnům byla dost neodbytná. To jsme nějak přežili a ranní vycházka pak nevěstila nic neobvyklého. Betynka poslouchala, krásně čekala před trafikou a pak se poslušně vracela domů. První náznak příštích událostí se objevil až těsně před návratem.
V přízemí našeho domu bydlí pejska jménem Koletka.Je to krásný pejsek z rodu amerických kokršpanělů. Jeho fotku nemám, ale vypadá úplně stejně jako pejsek na fotografii na začátku tohoto vyprávění, jejímž autorem je pan Antonín Malý. Koletka byla dnes na balkoně a vykukovala skrzevá mříže.
Tak tohle Betynka nemohla přehlédnout. Hned odbočila a šla se s Koletkou pozdravit. Kupodivu se tentokrát zdvořilosti odbyly poměrně civilisovaně a Bety projevila ochotu rozloučit se a jít se mnou domů. Jenže když jsem vešel, Bety nikde, a protože jsem ji neviděl vstoupit do domovních dveří, usoudil jsem, že si ještě na něco vzpomněla a šla to Koletce říci. Vyšel jsem tedy ven a Betynky nevida, jal jsem se na ni pískat. A pejska přiběhla. Víte odkud? Ano, z domu, do kterého evidentně nevstoupila. Zkrátka zase jednou předvedla své umění teleportace.
V poledne se přidala ještě jedna komplikace, která sice s Betynkou přímo nesouvisela, ale, jak praví Perry Mason: "Slavný soude, obhajoba prokáže souvislost později." Někde v naší ulici zřejmě došlo k menší havárii vodovodního řadu (viděli jsme těžké stavební stroje provádět reje kolem čerstvé jámy) a voda přestala téct. Oběd vařila Blanka ze sodovky, ale těžké stavební stroje odvedly dobrou práci a ještě před Betynčinou vycházkou voda opět tekla, ovšem, jak jinak, špinavá.
Tohle není sousedovic Koletka, ale zrovna tak vypadá (10 kB)
Polední procházka proběhla bez incidentů, ale nikoli bez vzrušení. Betynka potkala Nancy, štěně ostnosrstého jezevčíka, nesmírně hravého a nesmírně statečného tvorečka. Nancy byla na provázku, ale toužebně se po Betynce natahovala a jen jen by si chtěla hrát. Líbila se i Betynce, která na její vyslané signály reagovala přímo s nadšením a panička tedy Nancy vypustila. A teď to začalo. Nancy na Betynku dorážela s otevřenou tlamičkou, s rozběhem do Betynky vrážela (někde do míst, kde měla Bety známku, výš nedosáhla), Betynka ji chvílemi v kruzích obíhala, občas ji přeskočila, občas zase překulila a vůbec se nechtěly rozloučit. Jenže všechno má svůj konec, jen jitrnice jich má sedm.Nakonec se Betynka vrátila domů a jak se dalo čekat, musela rovnou do vany. Voda z jejích tlapiček tekla pořádně špinavá, ale co hůř, nechtěla přestat. Naštěstí jsme si včas uvědomili, že tohle má na svědomí předchozí havárie a Betynku z vany propustili.
A co odpolední vycházka? Ta začala tím, že Betynka utekla do hospody. Ano, do té hospody, jejíž kuchyň tak ráda navštěvuje. Jenže tentokrát byly otevřené dveře do lokálu a než jsem stačil zareagovat, Bety byla uvnitř a na mé volání nereagovala.
Co jsem mohl dělat; Betynku jsem vyvlekl a šli jsme spolu do krámku nakoupit, teď už ovšem spojeni vodítkem. Co se dělo v krámku, nikoho nepřekvapí. Betynka celou dobu prostála u pultu, držena na krátké šňůře. S jedinou vyjimkou: to když jí paní krámková nenápadně hodila na zem kus salámu. To byla chvíli na zemi, ale jen dokud salám nespořádala, a pak už zase stála a jak si libovala paní krámková, nespouštěla z ní oči.
Ještě se vám to nezdá dost? No, jak komu, ale já mohu sloužit ještě historkou z večerní vycházky. Tou dobou je už venku tma a Betynka chodí připnutá k samonavíjecímu vodítku. Často přitom zamíří k jednomu boďáku, kde je vždy něco zajímavého ke čtení (a občas i k jídlu, jenže to jí nechceme trpět). Tak i dnes, a tentokrát tam objevila kočku.
Kočka vyrazila úprkem, téměř se mi přitom otřela o nohu, a Bety za ní. Obvykle kočka prchne a Betynku po chvíli přemluvím k další cestě. Tentokkrát se ovšem kočka schovala do nedalekého živěho ploto a já s Betynku nemojhl nic pořídit. Štěkala vysokým hláskem a natahovala se k plotu s takovou silou, že se málem uškrtila. Kdybych si ji přitahoval, ještě bych ji nejspíš dorazil, a tak jsem to vyřešil tak, že jsem v krátkých intervalech povolil pojistku vodítka a vyrazil vpřed rychleji, než stačila Bety zareagovat. Tak se vodítko postupně zkracovalo, ovšem i Bety se postupně blížila k plotu s kočkou.Nakonec jsme dorazili stejně: já k Betynce a Betynka ke kočce. Kočka vyrazila z plotu a já vyrazil vpřed, abych Betynku popadl do náruče. Tak a jen tak jsem Betynku dokázal odpoutat od kritického místa, a řeknu vám, v náručí se mi chvěla rozčilením, silně dýchala a srdíčko jí bušilo o překot.
A aby toho nebylo málo, doma okamžitě sežrala všechny granule z misky a päk se jí pokoušela ukousnout nožičky. To ovšem není nic neobvyklého, je to totiž její nová zábava, o které napíšu někdy jindy.

Pavel Doktor          

Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na http://www.volny.cz/blanka_pavel/betynka.

Prosba o radu
Mám prosbu ke zvířecím dopisovatelům. Potřebuji radu, jak vypudit z bytu blechy. S mým kocourem Koťasem (vulgo Rudou Nerudou) jsme byli půl roku "na návštěvě" u mé maminky a kocourovi se podařilo chytit v paneláku blechy, kterými zamořil celý byt. Teď jsme už zpátky doma, kocour dostal obojek a blech se zbavil, můj byt se mu naštěstí zamořit nepodařilo, ale maminka pořád není schopná blechy zlikvidovat.
Celý byt jsme vysály a vystříkaly Raidem a Difusilem (dokonce jsme rozebraly i postele), ale každý den se někde objeví nový záškodník. Jestli má někdo ze čtenářů Dumky či PET návod, jak tu havěť zničit, budu mu moc vděčná.
Nabídka strašilek
Znovu nabízím strašilky, tentokrát ve stavu vajec. Kdo by měl zájem si je sám vylíhnout? Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové.
Míša Hejná
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M.Marysko.

 

  
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata