RYBY
Záhadné sladkovodní izraelské ryby, III.
První díl povídání Lumíra O.Hanuše o záhadných sladkovodních rybách v Israeli vyšlo minulý týden a druhé včera.
Jezero Kineret (biblické Galilejské moře, jezero Genezaretské či Tiberiadské) je teplé jezero, které se nachází na severní straně údolí afro-syrského zlomu v severním Izraeli. Má plochu 170 km2 (též uváděno 164 km2 - samozřejmě to závisí na momentálním stavu vody), maximální hloubku ve své severovýchodní části asi 43 m a průměrnou hloubku 24 m. Jezero je 21 km dlouhé a 12 km široké. Jeho vodní hladina je 211 m (údaj z listopadu 1996; 20.listopadu 1999 byla díky dlouhodobému suchu v Izraeli hladina -213,18 m) pod úrovní hladiny Středozemního moře.
Údaje kolísají v závislosti na roční době a množství ročních srážek. Voda je značně slanější nežli v řece Jordán a v malých potocích ústících do jezera. Obsah soli zvyšují ještě minerální prameny, které vyvěrají ze dna a na březích jezera. Z východní Galileje přitéká do jezera několik potoků z roviny Genésar (Genezaret), z nichž Nahr al-Amúd a Nahr ar-Rabadíja mají vodu po celý rok. Z Golanských výšin přitékají do jezera údolím Betsaidy čtyři vodnaté potoky a potoky několika menších wádí. Původní tvar jezera se pokládá za víceméně pravoúhlý.
V době Ježíšově byl západní břeh hustě osídlen. V této rajsky krásné krajině bylo město na městě a vesnice na vesnici. Na jihozápadním břehu se skvělo daleko viditelné nádherné sídlo, které si tam dal postavit tetrarcha Herodes Antipas.
Klima je zde v létě horké, v zimě zde od listopadu do dubna až května prší. V údolí Hula (pěstuje se zde bavlna a alfalfa, jsou zde zemědělské rybníky) a podél jezerního pobřeží (pěstují se zde banány, datle a bavlna) je intenzivní zemědělství. Jezero Kineret slouží jako hlavní nádrž vody a zajišťuje státu zhruba třetinu roční potřeby vody. Je také důležitou turistickou, poutnickou a rekreační oblastí, proslulou svými vykopávkami a historickými místy, spojenými především s Ježíšem a jeho učedníky. Tak jako v biblické době i dnes je zde intenzivní průmyslové rybaření s ročním úlovkem 1500 až 2500 tun.
Klima vykazuje (měřeno v Degánii na jižním výtoku z jezera za 25 let) teplotu od 12 (leden) do 29 (srpen) stupňů Celsia. Teplota vody měřená na povrchu se pohybuje (průměr za 15 let) od 14,7 (únor) do 28,6 (září) stupňů Celsia.
Konečně jsem se prokousal k té podle mne zajímavé části článku. Rád bych se zmínil o rybách, především dvou zajímavých - jde o ty, které zde měl jako pokrm Ježíš a apoštolové.
První z těchto ryb je, jak jsem ji sám nazval (neb nemám český ekvivalent k dispozici) kineretský ouklej, zde zvaná lavnun (Acanthobrama terraesanctae = Mirogrex terraesanctae, hebr. lavnun hakinéret či sardin tiverija). Je to malá až středně velká ryba. Její délka je 10 až 15 cm (max. 25 cm). Tělo je prodloužené, jeho strany zploštělé a pokryté malými šupinami. Nízká hlava směřuje kupředu a zašpičaťuje se. Na trhu jich můžete vidět hromady a já ji znám především z klasické konzervy se sardinkami (a máte to tu - sladkovodní sardinky), které jsou opravdu od mořských k nerozeznání (a mezi námi mám je raději nežli mořské, jsou opravdu lahodné).Tato ryba se rozmnožuje od listopadu do března (tj. v zimě, když se voda ochlazuje). Tehdy se shromažďují v ohromných hejnech na východní a severovýchodní straně Galilejského moře (Kineret). Počátkem sezóny, asi měsíc, se vždy v noci vydávají do velmi mělkých vod (10 až 20 cm) a tam se na plochých kamenech třou. V průběhu sezóny se třou téměř stále opakovaně, což je téměř stále využito k intenzivnímu rybaření. Je hospodářsky důležitou rybou. Loví se obvykle za tmy do tažných sítí. Rybáři používají silná světla, aby shromáždili ryby do svých sítí. Za rok se jich chytí do sítí kolem 1000 tun, což je více nežli polovina všech ryb, které jsou v Galilejském moři za rok uloveny. Většina úlovku je zpracována na konzervy. Prodává se pod názvem "sardin hakinéret". Ryby mají různé tvary i velikost. Některé druhy se dokonce liší ve své anatomii. Lavnun v Galilejském moři (spíše známý jako biblická ryba z Galilejského moře) má dvoukomorový plovací měchýř. Jeho přední komora přispívá k slyšení a pomáhá v plovatelnosti, zatímco zadní je primárním kontrolním orgánem plavání.
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Pokračování až v novém roce 2001.
